Článek
V čem jste vlastně odehrál utkání se Senátory?
Měl jsem komplet nové věci. Hned, jak jsme se dozvěděli, co se stalo, tak někteří kluci vyrazili na nákupy a vraceli se s plnými taškami.
Neříkal jste si v první chvíli, co jste se zprávu dozvěděl, že si z vás někdo dělá srandu?
Přesně to mě napadlo, ale pak mě humor dost rychle přešel.
Znáte příčinu té nehody, mluvilo se o závadě v elektroinstalaci?
Opravdu nevím, nikdo nám zatím nic neřekl.
Nejvíc vás asi mrzí shořelé brusle, je to tak?
Já měl alespoň štěstí, že jsem mohl nastoupit ve starých, v nichž jsem loni odehrál sto zápasů. A šlo mi to v nich. Polovina mužstva ale hrála v nové výstroji. Na brusle si zvykáte měsíc, když to jde dobře... Někdo má i problémy s rukavicemi. Než v nich získáte cit, chvíli to trvá.
Marek Židlický měl jako jeden z devíti vašich spoluhráčů štěstí, že se oheň jeho výstroji vyhnul...
Ještě, že alespoň devět kluků z toho vyvázlo. Každopádně ty zápasy, které nás teď čekají, budou asi vypadat zajímavě.
Co říkal finský gólman Bäckström, který naopak dopadl stejně jako vy?
Vůbec nechápu, jak může chytat v betonech, na které není zvyklý. Je to jeden z nejlepších gólmanů v NHL a tahle událost mu na klidu moc nepřidá.
Taková smůla a zrovna ve chvíli, kdy jste s Minnesotou vyhráli deset zápasů ze třinácti a i vám osobně se konečně začalo dařit.
Začátek byl pomalejší, to je pravda. Ale zvykáme si na sebe i na nový systém a vypadá to konečně líp. Důležitější teď ale bude zůstat pozitivní.
Vy jste se slabým startem do sezóny neužíral?
Někdy je zkrátka začátek složitější. Těch příčin bylo víc. Ale sezóna je ještě dlouhá.
Vedení ani fanoušci vám nedávali nic znát?
(pousměje se) Já tlak od vedení ani od médií necítil: Nejvíc tlaku jsem si na sebe vytvářel já sám. Možná až příliš moc... Ale já jsem pořád stejný hráč jako loni.
Nebylo to i tím, že vás v Minnesotě všichni srovnávali s Gáboríkem, který odešel od Rangers a okamžitě se mu tam začalo dařit?
Mě ale ke Gáboríkovi přirovnávala jen média. Třeba trenér tohle vůbec neřešil. Jsem úplně jiný hokejista než Marián. A navíc jsem rád, že mu to jde, protože je to dobrej kluk.
Nezastesklo se vám přece jen trochu po Chicagu, kam jste s Minnesotou zavítal na konci října?
Tři roky ze života nevymažete. Na začátku jsme měli hodně mladý mančaft, ale už v letošním play-off jsme došli daleko. Bylo fajn slyšet, že fanoušci tam na mě byli laskaví a nebučeli.
Laskaví byli i příznivci Minnesoty, když jste měl po dvaceti odehraných zápasech skoro nejvíc minus bodů z celé ligy.
To je pravda: (směje se). Když jsem se podíval, kolik jsem měl plus bodů v minulé sezóně v Chicagu, tak to byl obrovský rozdíl. Ale teď už je to lepší, jako tým jsme se zvedli, to je nejdůležitější.
Zdravotně jste v pořádku? Nedávno jste vynechal několik zápasů kvůli problémům s podkolenní šlachou.
Ale to byla jen maličkost. S ramenem ani s klouby nic nemám. Jsem v pohodě.
Už se ustálili i vaši spoluhráči v útoku? Poslední tři čtyři zápasy jste odehrál s Latendressem, který přišel z Montrealu.
Pořád se to hodně točí, těch variant máme v záloze víc.
Patrik Eliáš říkal, že vám pomohl jeho návrat na led. Prý potřebujete někoho, kdo by vám šlapal na paty.
(Směje se) Přesně tak jsme si to s Patrikem ve srandě říkali. Ale ona je to pravda. Od té doby, co zase po zranění nastupuje, jsem na tom líp i já.
Už se těšíte, jak si spolu zahrajete na olympiádě?
Když tu byl za námi reprezentační asistent Jandač, tak jsme s ním s Markem Židlickým pokecali, ale nic určitého nám neřekl. Necháme se překvapit nominací.
