Článek
Stav Brouwerova otce Dona, který byl začátkem dubna hospitalizován kvůli krevní sraženině v mozku, se však pozvolna lepší. A současně s tím se také lepší Troyova herní pohoda, z čehož profituje celý tým Černých jestřábů, kteří bojují o zisk prvního Stanley Cupu po dlouhých 49 letech.
Po dvou trefách, jimiž se urostlý forvard podepsal pod výhru Chicaga 6:5, přijal mnoho gratulací; od matky, manželky, dalších příbuzných i kamarádů, kteří v jeho rodišti ve Vancouveru uspořádali při příležitosti finále Stanleyova poháru párty. Jedna gratulace však čněla nad všechny ostatní, ta od otce. "Řekl mi, že jsem odehrál výborný zápas, že je na mě pyšný a že v tom mám dál pokračovat," řekl Brouwer deníku Chicago Tribune.
Sám mohl otci odpovědět prakticky stejnými větami. Don Brouwer sledoval utkání společně s Troyovou sestrou v rehabilitačním centru, kde získává zpět schopnost mluvit a chodit. "Pracuje na sobě většinu dne, ale bývá potom unavený, když vstane. Ještě nemůže pořádně chodit, ale až to půjde a zvládne sejít ze schodů, tak může jít konečně domů. Má tím pádem jasně daný cíl a to je hrozně důležité," přiblížil Brouwer.
Sám je rád, že už je zase zpět na ledě. Po otcových potížích byl pro něho milovaný hokej nějaký čas podřadnou záležitostí. Vynechal poslední čtyři utkání základní části, ve druhém kole proti Vancouveru chyběl z rozhodnutí kouče Joela Quennevillea v dalších třech utkáních a až do prvního finále byl jen stínem jedné z klíčových opor týmu.
"Je skutečně moc těžké zápasům jen přihlížet než v nich normálně hrát. Když totiž hrajete, tak víte, že s tím zápasem máte možnost něco udělat. Máte možnost do toho něco dát, zatímco v hledišti jste naprosto bezmocný," popsal své nedávné pocity bezmoci Brouwer.
První finálový zápas však naznačil, že se vše vrací do starých kolejí a Chicago má v Brouwerovi opět hráče, jenž si v 78 utkáních během dlouhodobé části sezony NHL připsal 40 bodů za 22 branek a 18 asistencí. "Během roku se opravdu hodně zlepšil. Svou hru povýšil na zcela jinou úroveň a je tím silovým útočníkem, kterého si trenér přeje mít v týmu," pochválil svého svěřence Quenneville.
