Rubriky:

NHL

Prorokovali mi, že nebudu hrát ani extraligu, říká rekonvalescent Prospal

16. listopadu 2010 09:02

Bude to ještě trvat, než se Václav Prospal vrátí do sestavy New York Rangers. Kdo ví, zda to stihne do konce prosince. Měsíc po operaci sice pětatřicetiletý útočník pilně rehabilituje, ale vyspravené koleno radši ještě moc nezatěžuje. Přitom mu chybí už jen 51 startů, aby se jako šestý český hokejista v historii dostal na metu 1000. odehraných zápasů v NHL. „Mně přitom prorokovali, že nemám ani na extraligu,“ pousmál se Prospal.

 

Ray Stubblebine, Reuters

V zámoří se objevily zprávy, že v půlce prosince byste se mohl vrátit do sestavy Rangers. Je to tak?

Hmm, tak to se určitě nestane.

Rekonvalescence neprobíhá podle plánu?

Od operace uplynuly čtyři týdny. Já s tou nohou ještě nejsem schopen zátěže, o nějakém posilování nemůže být řeč. Abych dělal dřepy, tak to určitě ještě ne.

Co si tedy s operovanou nohou zatím můžete dovolit?

Kdybyste mě viděl při chůzi, tak byste si asi ničeho nevšimnul, ale pro sportovce to ještě není. Taky jsem dost rozumnej na to, abych předtím, než se vrátím na led, trochu potrénoval. Přece jen jsem dost dlouhou dobu nemohl dělat nic a bude chvíli trvat, než se do toho dostanu.

Vídáte se vůbec s mužstvem nebo máte individuální program?

Já začal s týmem jezdit i na zápasy venku! Každý den chodím do haly, v tom se nic nezměnilo. Musím ale hlavně rehabilitovat, cvičit s kustody. Ti se o mě skvěle starají.

Hokejisté, kteří se vracejí po zranění nohy, mají pak většinou slušně namakané bicepsy. Je to i váš případ?

Na pláž by to teď asi nebylo špatný (směje se). Neříkám, že jsem nějaký svalovec, ale když každý den strávíte 40 minut na speciálním stroji, kde posilujete ramena, tak to znát je. Hlavně ale nechci moc přetížit tu nohu, abych na tom nebyl stejně jako předtím.

Měl jste za tu dobu od operace občas černé myšlenky? Přece jen, než jste zákrok podstoupil, spekulovalo se i o konci vaší kariéry...

Nejsem ve fázi, abych přestal věřit tomu, že se na led vrátím. Doktoři mi vyčistili kousek kosti, který jsem měl odchlípnutý a kde mi to natékalo. Všechno se nejdřív musí pořádně zahojit.

Vaše tři děti ale musejí být nadšené, když s nimi trávíte víc času.

Já dokonce začal dělat kondičního kouče mančaftu, kde syn Vašík hraje hokej. Aby uměli udělat pořádnej klik nebo dřep. Hrozně mě to baví, i když občas musím zařvat. Klukům je deset, blížej se k pubertě, tak mají občas nějaký poznámky. Ale pak přijde Vašík domů a říká, jak ti kluci říkají, že to dělám fakt dobře (usmívá se).

Chybí vám jednapadesát zápasů, abyste dosáhl mety 1000 odehraných utkání v NHL. Funguje to jako motivace při tréninku?

Můj velkej kamarád Radek Dvořák si to už na Floridě odbyl, takže bych tu tisícovku taky rád měl. Spoustě lidí se to nepoštěstilo. Mně třeba prorokovali, že nebudu hrát ani extraligu...

Loni touhle dobou jste zažíval fantastický vstup do sezóny, uhrál jste spoustu bodů. Myslíte občas na to, že po roce se vaše situace úplně změnila?

To je hezký, že jste to připomněl. To víte, že na to myslím, protože to bylo jedno z nejhezčích období v kariéře. S Mariánem Gáboríkem jsme mužstvo táhli. Měli jsme neskutečnej rozjezd, jenže pak mě začala trápit noha a vyvrcholilo to tím, že jsme nepostoupili do play-off.

Když teď na zápasy koukáte z tribuny, co podle vás Rangers nejvíc chybí?

To je jasný - góly. Dávali jsme strašně málo gólů. Dva, sem tam tři. Máme supr brankáře Lundqvista a Birona, jenže spousta mladejch kluků měla problémy se sebevědomím. Naštěstí se už vrátil Marián a hned to bylo znát.

Váš kouč Tortorella asi musel být pekelně nervózní, když mu tři nejlepší útočníci (Gáborík, Prospal, Drury - pozn.) vysedávali při zápasech v civilu v hledišti.

Hmm, to asi jo. Ale to je součást sportu. Když se kouknete na ostatní týmy, tak na tom nejsou nijak líp. Někdy se to prostě sesype. Na druhou stranu to je obrovská šance pro ty, co tolik nehrávali. A Dubinsky nebo Boyle toho využili. Callahan zase ukázal, jakej je tahoun.

Obraně sice šéfuje Michal Rozsíval, ale část fanoušků v Madison Square Garden na něj přesto vytrvale bučí. Proč?

Pro mě to byla nová věc, když jsem ještě hrál za Tampu a jezdívali jsme do New Yorku, tak tu pořád bučeli na Marka Malíka. To, že bučej i na Roziho, to je pro mě naprosto nepochopitelný. Od začátku sezóny byl v obrovským laufu. On sice soupeře neprobourává plexisklem, což by tu asi chtěli vidět, ale parádně rozehrává. Pěkně s hlavou nahoře. V každým zápase patřil mezi naše tři nejlepší hráče. Kdo na něj bučí, tak ukazuje, že tomu hokeji asi holt nerozumí.

Čeští marodi v NHL:
Martin ERAT (Nashville) Vynechal čtyři zápasy kvůli bolestem v zádech.
Martin HANZAL (Phoenix) Na šest zápasů se mu protáhla pauza kvůli zranění nohy.
Aleš KOTALÍK (Calgary) Bolavé koleno ho zatím vůbec nepustilo k zápasům.
David KREJČÍ (Boston) Týden je mimo hru s otřesem mozku. O víkendu už ale bruslil.
Filip KUBA (Ottawa) Na začátku přípravy si zlomil nohu. V neděli byl poprvé v sestavě.
Zbyněk MICHÁLEK (Pittsburgh) Chyběl tři týdny s pochroumaným ramenem.
Roman POLÁK (St. Louis) Měl štěstí v neštěstí. Crosbyho brusle mu rozťala zápěstí.
Václav PROSPAL (NY Rangers) Rehabilituje po říjnové operaci kolena.
Michal ROZSÍVAL (NY Rangers) Čeká ho ještě pár dnů pauzy s bolavým ramenem.
Marek Burkert, Právo

Zrušit


Časová osa: NHL

Filtr článků - NHL


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..