Článek
Zřejmě rozhodující moment se odehrál v 55. minutě, v níž obránce Atlanty Byfuglien naslepo nahrával před valstní brankou a tato nahrávka dozadu šla přímo na hokejku Kulemina, který vás prostřelil...
Celý zápas není o jedné chybě. To se stane. Od toho tam je brankář, aby to napravil. Nejedná se o jednu chybu, ale o x chyb během jednoho střídání. To je ten problém. Můžeme si pak v kabině říkat, co chceme. O přestávce po první třetině jsme si naordinovali, že budeme hrát chytře a na začátku druhé třetiny máme během čtyř vteřin na trestné lavici dva hráče a hrajeme v oslabení tři na pět. To se těžko brání a tým jako Toronto to dokáže potrestat. A o to je to horší, že si takto prohráváme zápasy sami.
Jak těžké je zkoncentrovat se v zápase, kde se dělá tolik chyb?
Hokej je hra chyb. A ty chyby se dělají v každém zápase. Jde o to, aby jich bylo co nejméně a donutit soupeře, aby je naopak dělal. Bohužel nám se to nedaří a ty chyby děláme my a proto prohráváme.
Je těžké pro brankáře zkoncentrovat se?
Každý zápas má vždy jiný průběh. Snažím se soustředit na svůj výkon a nekoukat kolem sebe a tak pomoci týmu, jak jen mohu, ale v poslední době se to moc nedaří.
V závěrečné třetině to vypadalo jako, že vám docházely síly…
To je přesně ono ztratíme koncentraci. Hokej se hraje šedesát minut a my jsme schopni vydržet pouze dvě třetiny. V závěru chybujeme a prohrajeme. To se nestalo pouze dneska a bohužel v poslední době se to stává příliš často.
Jaké jsou šance na play-off?
Ty šance zde pořád jsou. Stále bojujeme o osmé místo. Hraje se až do konce, ale pokud budeme hrát, tak jak hrajeme teď, tak to nevidím moc růžově.
