Článek
Takže za vaším návratem byl především slib synovi?
Je to tak. Měli jsme setkání s našimi fanoušky a tam jsem říkal, že jsem to opravdu slíbil Vašíkovi. Je mu deset let, taky hraje hokej a začíná chápat, co to všechno obnáší. Viděl mě, jak jsem smutný z toho, že nemůžu hrát, a byl z toho špatný. Když jsem pak nastoupil k prvnímu zápasu po návratu, přišli se na mě podívat všichni kluci z Vašíkova mužstva i s rodiči. To pro mě strašně moc znamenalo. Stejně jako podpora celé mojí rodiny.
Už jste zpátky ve staré formě? Za 21 utkání jste stihl pět gólů a jedenáct asistencí, to je přece slušná práce, ne?
Uteklo to rychle, ale když člověk nemá za sebou kemp a nemá natrénováno, tak to do toho ideálu chvíli trvá. Každý den musím do posilovny zpevňovat svaly, aby koleno pořádně drželo.
Nebál jste se trochu při comebacku, že můžete být taky kritizován?
Kdybych šel na led s negativními myšlenkami, tak bych tuhle práci nemohl dělat. Není to moje první sezóna, v hlavě se vracím k těm dobrým věcem a to mě žene dopředu.
Kouč Tortorella si přál, abyste přesnými přihrávkami probudil slovenského střelce Gáboríka. Daří se to?
Neřekl bych probudit. Marián sice nedával tolik branek, ale pořád je to hráč, který ze dvou tří střel jeden gól dá. Mám pocit, že teď mu to tam zase začíná padat. A to je hrozně důležité, protože letos nechceme opakovat loňský rok, kdy jsme o play off přišli v posledním zápase základní části a ještě při nájezdech.
Po středečních zápasech jste měli před devátou Carolinou k dobru šest bodů. Považujete už postup do play-off za jistý?
My bychom se rádi dívali spíš nahoru a zkusili třeba přeskočit ještě Montreal. Měli jsme trochu problém, že jsme nevyhrávali doma, a obecenstvo v Madison Square Garden je specifické v tom, že nemá trpělivost. Prohrajete jednou, pískají na vás, podruhé už se bučí. Nakonec to ubližuje hlavně nám. Teď jsme na tom ale dobře, tu naši pozici kontrolujeme.
Když jste na podzim sledoval zápasy z tribuny, chválil jste spoluhráče Callahana nebo Boylea, jak se chopili šance. Nemají teď pocit, že je připravujete o čas na ledě?
Tak to si vůbec nemyslím. Míval jsem víc prostoru, ale já jsem šťastný, že třeba dostávám šanci při přesilovkách. Jakmile máme 5 na 3, tak skáču přes mantinel. Člověk na druhou stranu ale nesmí být moc spokojený. Když to vezmu ze svého pohledu, tak na příští sezónu nemám smlouvu a končit se mi teda nechce. Viděl jsem, jak mi ten hokej strašně chyběl. Věk je pro mě jen číslo. Pořád si myslím, že dokážu dobře rozehrát puk, nahrát do šance. To nemá každý a já jsem za ten dar hrozně vděčný.
Sondoval u vás reprezentační kouč Hadamczik případný zájem reprezentovat na mistrovství světa?
Byli tu i se Slávou Lenerem. Řešili jsme spíš organizační věci. Ale můj zájem hrát za nároďák neochabl, i když se povídalo leccos. Jenže s tím kolenem bych toho loni moc neuhrál
