Článek
Tomáši, co říci k této sezóně, ve které jste změnil po dvanácti sezónách klub? Odešel jste z Toronta do Bostonu a čekání na Stanley Cup skončilo... Furt si to užíváme, takto dlouhá a povedená sezóna, to se málokdy stane. Když jsem byl vyměněný, tak jsem to ani nečekal, že se to tak rychle stane, jsem za to rád. Myslím, že je na mně vidět, že jsem utahaný, že jsem poslední dny moc nespal. Myslím, že si to ještě užiju doma s rodinou.
Jak jste v únoru reagoval na výměnu do Bostonu? Věděl jsem, že určitě půjdeme do play-off, že to je dobrý mančaft. Nekoukal jsem někam daleko, koukal jsem na každý další zápas. Když už jsme byli ve druhém a potom ve třetím kole, tak jsem říkal, že by to mohlo dopadnout, nakonec to vyšlo. Tři kola byly v sedmi zápasech, to bylo hodně těsný.
Těsné výsledky ale oslavy musely být určitě veliké, je to tak? Dá se publikovat všechno, bylo to v mezích. První tři dny byly hodně náročný, to se nespalo skoro vůbec. Let šest hodin z Vancouveru, to byl blázinec v letadle. Přiletěli jsme ráno v devět a šlo se znovu. Když dva dny poté venku čekalo jeden a půl miliónu lidí, to bylo neskutečné. Večer jsme si to užili zase.
Tomáš Kaberle (uprostřed) přebírá Stanley Cup od spoluhráče Thomasefoto: Reuters/Andy Clark
Váš bratr František vyhrál slavný pohár s Carolinou v roce 2006, radil vám? Volali jsme si, Fery byl v Tampě, koukal na zápasy. Trochu si ze mě dělal i srandu. Před posledním zápasem jsem se ho ptal co a jak. On říkal - jenom vyhraj (smích). Bylo to těžký, Vancouver hrál výborně, všechny domácí zápasy vypadaly, že vyhrají domácí, až ten poslední jsme to otočili.
S Bostonem jste před pár dny vyhrál jednu z nejcennějších hokejových trofejí, ale vy teď budete také řešit budoucnost. Co bude v další sezóně? Jsem volný hráč od 1. července, uvidíme, jak to dopadne. Příští týden budu mluvit s agentem, pak budu vědět víc.
Máte nějaké signály? Když by to dopadlo v Bostonu, tak bych rád zůstal. Kluci byli od začátku výborní, je to i dobrá organizace, nemám důvody nezůstat, ale uvidíme, jak to dopadne.
Dostali se k vám reakce bývalých spoluhráčů z Toronta? Hodně kluků mi psalo, i ti, které jsem dlouho neviděl. Hned po zápase jsem měl dvěstě zpráv, pak to chodilo dál. Některý zprávy jsem ani nečekal, byl to blázinec, hodně kluků mi to přálo.
Nakonec jste do Toronta i zamířil, že? Zařizoval jsem nějaké věci, budu se snažit prodat byt. Mám tam spoustu známých, tak jsem se šel podívat, strávil jsem tam týden, před sezónou tam na týden ještě pojedu. Buď pojedu autem, nebo poletím. Záleží, jak to bude daleko. Rozloučím se tam a budu trénovat.
Minulost. Toronta Tomáš Kaberle v dresu Toronta.foto: ČTK/AP
Jak přivítali v Torontu majitele Stanley Cupu? Byli rádi. Když člověk potká někoho na ulici, tak podá ruku, pogratuluje, to je hezký, byl to můj druhý domov.
Chcete prodat byt, takže už nepočítáte, že se do Toronta někdy vrátíte? Já s tím ani nepočítám, když má mužstvo jiný záměr. Stát se může všechno a je tam dalších devětadvacet mančaftu, uvidíme.
A proč si byt nenecháte? Vždycky se může koupit nějaký nový, je zbytečný něco mít, když tam nebudu.
S Torontem jste se v posledních letech neprobojovali do play-off. Teď jste se tam vrátil a vy máte Stanley Cup. Co to s vámi dělalo? Nepřemýšlel jsem o tom nijak, posledních pět, šest let to bylo určitě těžký, když jsme se nedostali do play-off. Furt odpovídat na otázky, proč se to nepovedlo. Tentokrát to bylo daleko lepší, každý měl úsměv na tváři a nebyly tam žádný otázky, proč jsme hráli blbě. Hráli jsme hlavně jako mančaft, hráli jsme všichni za všechny a všechny čtyři lajny hrály výborně.
Hokejista Tomáš Kaberle, který získal s Bostonem Stanleyův pohár, přiletěl v neděli do Prahy, kde ho uvítali i rodiče František a Lída.foto: ČTK/Stanislav Peška
Váš spoluhráč David Krejčí říkal, že finálová série byla až nenávistná, co vy na to? V každém souboji jde o všechno, nejde brát někoho jako nějakého kamaráda. Nakonec jsme byli silnější mančaft. Máme silný tým, kluci hrají hodně do těla a nakonec jsme měli v sedmém zápase víc sil.
Rozhodující utkání jste vyhráli na ledě Vancouveru, jak reagovali domácí fanoušci? Všichni zůstali sedět a pogratulovali svému mančaftu. Na zimáku to bylo dobrý, ale potom venku byl blázinec. To člověk nechce vidět, nakonec je to jen zápas, aby někdo bláznil, to je zbytečný.
Co se vám z oslav nejvíce líbilo? Právě lidi, jak čekali v ulicích. Jezdili jsme na takových autobusech, které jezdí i na vodu, dva hráči byli na každý lodi a jeli jsme dvě hodiny městem. Bylo tam milión a půl lidí, všichni na nás čekali od rána. My jsme vyjížděli asi v jedenáct a bylo to neskutečné, prožít něco takového, bylo by hezké to prožít znovu.
Kdy proběhla největší oslava? Ta byla v sobotu po průjezdu městem, byli jsme je s kluky na svojí oslavě a to bylo asi nejlepší. Hodně jsme si to užili, hodně pití, pak už po třech čtyřech dnech byli kluci hodně utahaní a už se každý rozjížděl domů.
Patřil jste mezi tahouny? Nevím, myslím, že všichni odevzdali všechno jako na ledě. Někdo vydrží míň a někdo víc, ale nikdo na tohle nekoukal. Když byl člověk utahaný, tak si šel lehnout a druhý den mohl začít znova.
Také jste slavili lahví šampaňského za sto tisíc dolarů, to se jen tak nestane, co? Tam byla jedna, asi třicetilitrová, obrovská, dostali jsme ji od jednoho majitele, kde jsme slavili. Ani nevím, jestli se to celý vypilo. Všichni jsme ji potom podepsali, asi to dají vydražit na charitu.
Tomáš Kaberle (vpravo) se raduje se spoluhráči z Bostonu z vítězství v sedmém finále NHL foto: Reuters/Andy Clark
Jak proběhne slavení na Kladně? S kluky jsem si psal, něco na vesnici uděláme a já si myslím, že to hlavní bude, až tu bude Stanley Cup. Nějaká ta soukromá party večer bude.
Po sedmém zápase jste dával vědět babičce. Ptát se, jestli byla šťastná, je asi zbytečný, ne? Byla šťastná, ve finále byla nervózní, s Tampou Bay mi povídala, že vyhrajeme v sedmi zápasech, ale s Vancouverem nechtěla říkat, kolik zápasů, ale že to cítí dobře, že to dobře dopadne....a dopadlo. Babička sleduje všechny zápasy, už se na ni těším.
Vyhrál jste Stanley Cup, mistrovství světa. Jdou tyto triumfy srovnat? Je to těžký, asi se to dá srovnat se zlatem z olympiády, co jsem slyšel od kluků, co vyhráli obojí. Je to hezký pocit, když se dosáhne něčeho po dvou a půl měsících těžké práce a něco, co nemá každý, je to hodně těžký.
Už máte plány na léto? Letos bude krátký. Jenom se otočím a zase pojedu zpátky. Ale říkám, stálo to za to. Dám si týden voraz a začnu trénovat.
Stačí týden na odpočinek? Já myslím, že musí. Nic jiného nezbývá... nějaký tenísek. Pleky (Tomáš Plekanec) má pro mě nějakou jednotku připravenou.
Nemrzelo vás, že jste nebyl na jeho svatbě? Bohužel, teda díky Bohu byla sezóna dlouhá. Já mu popřál po telefonu, jsme v kontaktu, je to hezký, určitě to zapijeme.
