Článek
Co je pro vás osobně horší, že se znovu zranil kapitán Gionta, nebo že Cammalleri byl vytrejdován do Calgary?
Ani jedno není příjemné. Za normálních okolností jsme mohli být celkem úderná lajna, ale spousta věcí neklape, jak bychom všichni chtěli, a zrovna naše řada byla jednou z nich… Snad se dá Gionta brzy dohromady a bude mít ještě možnost nám pomoct do play-off.
Rozpadá se vám týmové jádro, s nímž jste v roce 2010 postoupili do finále Východní konference. Gólman Halák je v St. Louis, odešli Hamrlík, Špaček, Cammalleri. Nepropadáte z toho trochu marnosti?
Já myslím, že to je normální vývoj. Hráči přicházejí a odcházejí. Prostě ty výměny a podpisy smluv vyplynuly ze situace.
Tušili jste v mužstvu, že přijde nějaký velký trejd?
Když se nedaří, tak jako se nedaří delší dobu nám, tak výměna může přijít kdykoliv a týkat se může kohokoliv. Několik „menších“ trejdů už proběhlo, což ale žádný obrat nepřineslo, takže došlo na větší změnu a odešel Cammalleri.
Párkrát se už mluvilo o výměně také v souvislosti s vámi. Neříkal jste si, že by to mohlo tentokrát padnout na vás?
Jak jsem říkal, kromě gólmana Price se výměna mohla dotknout kohokoliv. To neovlivníte.
Z Calgary přišel René Bourque, který má skoro 190 centimetrů, třikrát po sobě dal přes dvacet gólů za sezónu. Chyběl vám někdo takový?
Potřebujeme dávat víc branek po dorážkách a tečovaných střelách. V tomhle by měl být Bourque jednoznačně posilou.
A co vaše statistiky? Vedete klubové bodování, ale také máte jedenáct záporných bodů, což jste v Montrealu nikdy nezažil. Čím to je?
Dobrá otázka… Není to zkrátka ono. Statistika plus minus je sice trochu zavádějící, někdy přijdete k minusu ani nevíte jak, ale každopádně to o něčem vypovídá a je potřeba to co nejrychleji změnit.
Jako signál, že je třeba něco změnit, se dal považovat i váš konflikt se spoluhráčem P. K. Subbanem na tréninku. Sice jste říkal, že to nebylo osobní, ale už před časem se psalo, že vás a Subbana od sebe na tréninku museli odtrhávat. Můžete tedy popsat, jak to ve skutečnosti bylo?
Hodně se to zveličilo, hlavně v Čechách. Byla to v podstatě menší strkanice, kterých je na trénincích v NHL několik za rok, jenže Montreal je Montreal. Šlo hlavně o to, že takhle mladý hokejista si nesmí dovolit hrát a trénovat tak nedisciplinovaně a nezodpovědně vůči vlastním spoluhráčům, jako to dělal P. K.! Nejde o to, jestli hraje dobře nebo špatně, většina z nás hraje mizerně, ale jde o zodpovědnost vůči týmu a to tam chybí. Několikrát jsme se s ním o tom bavili, ať už trenéři, nebo spoluhráči, ale zatím nic nepomáhá.
A vaši fanoušci mezitím aplaudovali gólmanovi hostů, jako se to stalo, když se do Montrealu v brance St. Louis vrátil Halák. Je to frustrující?
Pro nás jsou spíš frustrující prohry než ovace pro Haláka.
Roman Hamrlík říkal, že Montreal je město, kde kdybyste šel po ulici bos a lidé zjistili, že jste hokejista, tak vám bez debat dají svoje boty. Jak teď nesou fanoušci poslední místo v Severovýchodní divizi?
Teď by nás tak maximálně svlékli z kůže, než aby nám něco dávali… Nejsou spokojení a rádi by viděli půlku týmu vyměněnou, ale to je tady v Montrealu normální. Já věřím, že zase bude líp, i když to není jednoduché. Čím déle krize trvá, tím hůř se z ní samozřejmě dostává.
Sám jste říkal, že z hlediska přístupu k zápasům to pořád není ono, před odchodem do Calgary to v podstatě potvrdil Cammalleri, ale ztráta na pozice v play-off zase není nějak dramatická, osm bodů.
Když si ale spočítáme, že potřebujeme minimálně 92 bodů na play-off, jak to bývá každou sezónu, tak ta ztráta už celkem velká je. Zbývá 38 zápasů a z nich musíme vyhrát alespoň tak 27.
Pomáhají vám v téhle ne zrovna veselé době aspoň chvíle, kdy můžete být s manželkou a synem Matyášem?
Samozřejmě. Když přijdu domů a podívám se na malého, tak je to jednodušší. Člověk má hned myšlenky alespoň na chvíli jinde. Ale práce se jen tak za hlavu hodit nedá a řeším to vlastně pořád dokola.
