Rubriky:

NHL

Hniličku milióny z Ruska nelákají

15. ledna 2004 13:42 - PRAHA

V dresu Králů z Los Angeles se hokejový gólman Milan Hnilička příliš neprosazuje. Většinu sezóny strávil na farmě. "Pokud by to tak mělo pokračovat, vrátím se," otrávilo dvojnásobného mistra světa a olympijského vítěze, že je v Kalifornii až třetím v řadě. To, že by ale zamířil za milióny do Ruska, v rozhovoru pro Právo razantně odmítl.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

Přestože je hokejová NHL v plném proudu, přiletěl jste na dvanáct dnů domů kvůli zlomenině prsteníčku na levé ruce. Jak jste se zranil?

Stalo se mi to už podruhé v sezóně. Poprvé to nebylo tak zlé, prst byl jen naštíplý. Tentokrát ho mám zlomený na třech místech. Mám totiž špatnou lapačku. Ruka se mi v ní nějak přetáčí směrem dolů. Přitom už jsem ji dvakrát posílal zpátky na opravu. Je to k vzteku. Nikdy jsem neměl vážnější zranění. Teď se to nakumulovalo za celou kariéru.

V Los Angeles proti vašemu odletu nikdo nic nenamítal?

Ne. Chtěl bych sice hrát, i bolest bych překousl, ale pak by to mohlo skončit operací. Je super, že mohu být doma uprostřed sezóny, vidět sníh na vlastní zahradě... A taky být s rodinou. Moc jsme se v poslední době neužili, protože jsem byl v prvním týmu, zatímco manželka s dcerou v Manchesteru, kde jsem byl před tím na farmě. Byli jsme společně vlastně jen dva dny na Vánoce.

Na přelomu roku jste poprvé v sezóně nastoupil v NHL. Nejprve jste chytal třetinu proti San Jose a jednou kapituloval, v celém zápase s Phoenixem jste inkasoval čtyřikrát. Jak své starty hodnotíte?

Těch dvacet minut v mém prvním utkání uteklo hrozně rychle, ani jsem se nerozkoukal. Zápas s Phoenixem se mi povedl, přestože to může při čtyřech inkasovaných brankách znít divně. Ale měl jsem hodně práce, hráli jsme snad pětatřicet minut v oslabení a já pochytal dvacet možná pětadvacet vyložených šancí. Snad jsem trenéry přesvědčil, že bych měl dostávat více šancí. Pak jsem se však zranil.

Půl sezóny je pryč, nastoupil jste ke dvěma utkáním. Neměl jste zůstat v Atlantě?

Byl jsem rád, že mohu odejít. Bylo neúnosné, co tam se mnou prováděli. Během sedmi zápasů jsem se z jedničky v prvním týmu stěhoval na farmu. Trenér po mně šel. Potřeboval jsem vypadnout.

Po opojných pocitech, kdy jste v Atlantě platil za oporu, tedy přišlo vystřízlivění?

Rozhodně. Podrazili mě, když jsem byl nahoře. Změnilo to můj názor na NHL. Každý tam chce hrát, protože jsou za oceánem nejlepší hráči. Ale je v tom hodně zákulisních her. Byl jsem rád, že jdu do Los Angeles. Hlavně z hlediska hokejového, kde jsem součástí týmu, který vyhrává. V Atlantě jsme takový pocit často nezažili. To člověka drtí.

Z plánů o NHL nezůstalo nic. Velkou část sezóny jste prožil na farmě. Proč?

Jedničkou měl být Roman Čechmánek, já mu měl krýt záda. Ale trenér, který chtěl být solidární k Francouzi Huetovi, to viděl jinak než manažer. V kempu jsem šel na led vždy v polovině zápasu, nedostal jsem pořádnou šanci.

Není pro gólmana vašich kvalit potupa být až třetím v řadě, zejména když je před vámi poměrně neznámý brankář z Francie?

Huet je moc šikovný. Rozhodně bych ho nepodceňoval. Chodí hodně dolů, má takový líbivý styl. Není to špatný gólman.

Dobrá, ale nechcete tvrdit, že jste smířený s působením na farmě?

To rozhodně ne. Když mě poslali do Manchesteru, byl jsem naštvaný, ale nemělo smysl trucovat. Nechtělo se mi tam, rozdíl proti NHL je propastný. Sice tam nejsou tak rychlí a šikovní střelci, ale zase se nemohu spolehnout na obránce. Je to hodně jiné, nikoli lehčí.

Už spřádáte plány, co bude, až se uzdravíte?

Musím se dostat do ideální pohody, pak to bude dobré i na ledě. A taky dostat šanci.

Mistrovství světa se tentokrát koná v Praze. Láká vás chytat zde za národní tým?

Budu se snažit přesvědčit trenéry, že na to mám. Ale pochopitelně musím spoléhat na fakt, že mě hlavní kouč Lener zná. Nevzdávám to, ale na druhou stranu jsem realista. Pokud budu hrát, tak si zavoláme.

Pokud by vaše pozice měla zůstat nezměněna, zůstanete v NHL i v příští sezóně?

Nebudu-li v týmu s reálnou šancí pravidelně nastupovat nebo nebudu-li v pozici druhého gólmana, vrátím se. Dva roky na farmě nebudu. Navíc pravděpodobně bude stávka.

Máte jasno, do které z evropských soutěží byste zamířil?

Láká mě extraliga. Možná Švýcarsko, které je blízko.

Nezapomněl jste na ruskou ligu nabízející velké ekonomické možnosti?

Nikdy. Tamní soutěž je určitě kvalitní, ale je mi třicet a nemohu žít, aniž bych viděl děti vyrůstat. Nejsou peníze, které by mi tohle zaplatily.

Zdá se, že vás návrat domů hodně láká?

Jak se rodina rozrůstá, měním priority. V NHL jsem si své odehrál. Tamní podmínky jsou super, ale mám rád domov. Je ze mě táta a mám jiné odpovědnosti než jen hokejové.

Jenže gólmana vašich kvalit si v Česku nemůže dovolit každý...

Finance budou hrát důležitou roli. Ale hlavně bych chtěl do týmu, s nímž mohu získat titul. Byl jsem v Naganu, vyhrál jsem mistrovství světa. Prvenství v české extralize mi ale uniká. Několikrát jsem byl blízko... Moc po něm toužím. Chtěl bych mít sbírku kompletní.

Brzy se rozroste vaše rodina. Budete mít pokračovatele hokejového rodu?

Manželka chtěla kluka, ale asi to bude holka - Adélka. Uvidíme v dubnu v Atlantě.

Takže se nebudete vracet hned po sezóně?

Ne. V Atlantě je skvělá porodnice, navíc tam ještě pořád máme dům. Je to takový náš americký domov. Nechci o tom přemýšlet, ale je pravděpodobné, že se budeme chystat na stěhování, takže se malá po narození alespoň trošku srovná.

Radek Malina, Marek Burkert, Sport.cz, Právo

Zrušit


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..