Článek
"Nedokázali jsme si vytvořit prakticky žádnou vážnější šanci a výrazně usnadnili soupeři práci hrubými chybami v obranné fázi, v níž jsem zcela propadli. Prohráli jsme zcela zaslouženě. Za stavu 0:2 se navíc ve Finsku hraje velice těžko. A nedokázali jsme se probudit, ani když finští hokejisté za stavu 4:0 trochu polevili.
Prohra s nulou je vždycky nešťastná. Kdybychom z Finska odjížděli s vědomím, že jsme soupeřům vstřelili alespoň tři branky... Takhle ale psychika hráčů dostane pěknou ránu. I když věřím, že se z toho naši rychle dostanou a ve středu předvedou ve Stockholmu zcela jiný obraz hry.
Jaromír Jágr zcela otevřeně přiznal, že si hokejisté uřízli ostudu. Mimo jiné ale už před turnajem říkal, že doba turnaje není pro hráče úplně nejšťastnější. A za tím stoprocentně stojím.
Hokejisté jsou na ledě po několika měsících volna, někteří nehráli od finále Stanleyova poháru, někteří dokonce od mistrovství světa. Vůbec mě proto nepřekvapují otázky po smyslu Světového poháru.
Osobně pamatuji Canada Cup v roce 1976 a o pět let později. Také to byla především oslava kanadsko-amerického hokeje, ale s tím rozdílem, že jsme před turnajem absolvovali náročné dvouměsíční soustředění.
Dnes se hráči sejdou čtrnáct dní před pohárem, a to nemůže v žádném případě stačit na to, aby se optimálně rozehráli. A to je věc, která mě na Světovém poháru mrzí nejvíc. Hokeje si totiž neužijí nejen diváci, ale ani sami hokejisté."
