Článek
Pozice Montrealu je zoufalá, výkon proti Capitals ale rozhodně nebyl tak zlý...
Snažíme se hrát pořád naplno, ale je to těžké, když je řada klíčových hráčů dlouhodobě zraněná a v kádru je hodně mladých kluků. Je složité udržet stabilnější výkonnost v řadě zápasů za sebou. Bohužel nás to provází celou sezónu.
Odpovědí vlastníka klubu na výsledky byl čtvrteční vyhazov generálního manažera Gauthiera. Mělo to nějaký vliv na kabinu?
V Montrealu se o tom mluvilo delší dobu. Ne tedy, že bychom to probírali v kabině, ale spousta novinářů spekulovala, co bude příští rok. Bylo to nakonec poměrně nečekané, ale pro nás hráče se nic nemění, jde čistě o rozhodnutí vlastníka. V týmu nepozoruji poraženeckou náladu, snažíme se zakončit sezónu alespoň trochu úspěšně. Byl to ale divný rok, stala se spousta zvláštních věcí. Trenéra odvolali během zápasového dne, generálního manažera vyhodili čtyři utkání před koncem sezóny.
Spekulovalo se i o vašem možném odchodu. Neproběhlo vám hlavou, že se možná budete muset s hokejovou mekkou rozloučit, ačkoliv máte kontrakt až do roku 2016?
Podepsal jsem smlouvu s tím, že se sezóna nemusí povést a budou mě chtít vyměnit. S tím člověk musí, nechci říct počítat, ale v hlavě máte nějaké scénáře, které se během kontraktu můžou stát. Sezóna byla špatná, ale já jsem v Montrealu spokojený a rád bych zůstal. Všechno špatné je pro něco dobré a snad tenhle rok ukázal, co je potřeba v týmu změnit.
Co především?
Podle mého názoru nám nejvíc schází disciplína. Jak v herním systému, tak u jednotlivců. A jsem přesvědčen, že na tom bude nové vedení hodně pracovat.
V souvislosti s očekávanou výměnou trenéra se objevilo i jméno legendárního brankáře Patricka Roye, který Montrealu pomohl k zisku Stanley Cupu v letech 1986 a 1993. Co na to říkáte?
Osobně ho neznám, ale v Montrealu je to pořád pojem.
Roy nepatřil ke klidným povahám, pomohl by týmu horkokrevný přístup?
O tom nemá cenu spekulovat, musíme počkat, až budeme mít jasno, kdo skutečně přijde.
Dres Canadiens oblékáte osmou sezónu, před branami play-off jste letos zůstali podruhé. Vzpomněl jste si na rok 2007?
Tehdy to nebyla tak špatná sezóna. Byli jsme až do posledního utkání ve hře a nakonec jsme se o vyřazovací část připravili závěrečnou prohrou v Torontu. To tehdy hodně bolelo. Letošní sezóna nevyšla celkově a už jsme s tím smířeni. I když to bude možná nejhorší sezóna za sto let klubové historie (s povzdechem).
I letos končíte s Torontem, půjde ale maximálně o předposlední místo v konferenci. Jak na to reagují fanoušci?
Nemůžu říct jediné špatné slovo. Ve městě jsou samozřejmě všichni nespokojeni, ale atmosféra na zápasech je pořád skvělá.
A na ulici? Pořád se chtějí fandové fotit, nebo dávají najevo nespokojenost?
Zatím je to dobré. Spíš se setkávám s tím, že nás povzbuzují do příští sezóny s vírou, že bude všechno lepší.
Montreal nechyběl na trase zámořské inspekce kouče národního týmu Hadamczika. Může s vámi kouč počítat pro šampionát ve Švédsku a Finsku?
Jsme už léta domluveni, že tyhle věci budeme řešit po posledním zápase základní části. Říkat něco dopředu je dost ošidné a hlavně v Montrealu to nemají moc rádi. Pokud ale budu zdravý a klub mě pustí, tak přijedu. Na mistrovství světa budu hrát vždycky rád, tam není žádný otazník. Po nepovedené sezóně nabízí šampionát možnost dosáhnout ještě nějakého úspěchu.
Pod Hadamczikovým vedením jste debutoval v českém dresu na MS 2006 a jako nováček jste si hned odvezl stříbro. Jak na to po letech vzpomínáte?
To už je tak hrozně dávno (směje se). Ale samozřejmě to bylo naplnění mého snu, zahrát si vedle NHL také na mistrovství světa.
Už čtyři měsíce harcujete s Montrealem po severní Americe jako táta. Bral jste rodinu v potaz, když jste uvažoval o cestě na šampionát?
Člověku se samozřejmě stýská, a když přijedu z tripu domů, tak na mě malej (syn Matyáš, pozn. red.) kouká, kdo jsem... Ale tak tragické to zase není, šampionát je jen na tři týdny a s rodinou budeme pohromadě teď po konci sezóny a pak celé léto, kdy si celý rok vynahradíme.
