Článek
Připadal jste si jako ve zlém snu?
Tak to někdy chodí, nejen v hokeji. Už jsme moc brzo začali přemýšlet nad sedmým zápasem. Nakonec se to vymstilo. Je to zvláštní, ale stejným způsobem, jak jsme postoupili do druhého kola přes Toronto, jsme teď prohráli rozhodující zápas finále. Proti Torontu jsme dali dva góly v poslední minutě, teď jsme dva dostali.
Je to největší zklamání za poslední roky?
Kdo nikdy nezažil, jak se hraje play off v NHL, tak si to nedokáže uvědomit. Jedeš každé střídání opravdu naplno, jinak nemáš šanci. Jako kdybys běžel čtyřstovku, což je nejhorší trať.
Co se vám přesně stalo, že jste většinu zápasu seděl na střídačce nebo v šatně?
Nechci o tom mluvit, je to zbytečné. Nechal jsem si to injekcí opíchnout, aby to přestalo bolet. Byla to ta nejsilnější injekce, která může být, což vezme třicet minut, než začne působit. A to byla celá druhá třetina.
Pak už jste byl v pořádku?
Hlavně šlo o to, abychom mohli hrát na čtyři lajny. To byla naše výhoda v celé sezoně, že jsme točili čtyři lajny pořád dokola.
Bolí taková porážka víc v jednačtyřiceti letech?
Nejlepší by bylo dostat se do finále a vyhrát. Ale to si přeje i soupeř. Na druhou stranu tady byla tak skvělá parta... Neříkám, že to nemrzí, ale ty zážitky se spoluhráči i s týmem celkově budu mít dlouho v sobě. Někdy vyhraješ, ale proto, že ten tým není takový, tak z toho nemáš takovou radost.
Co bude dál?
Je moc rychlé teď říkat, co bude. Hlavně to byla moje nejdelší sezóna, odehrál jsem skoro 110 zápasů. Takže toho mám dost.
A příští sezóna?
Vůbec nevím, nechával jsem si čistou hlavu. S Ježkem (agentem Petrem Svobodou) jsem ani nemluvil. Uvidíme až 5. července, kdy budu volný hráč. Bude asi daleko obtížnější někde podepsat. Ale neřeším to teď.
