Článek
Bergeronovy patálie odstartovaly v průběhu čtvrtého finálového duelu, kdy si, nejspíše po střetu s Michaelem Frolíkem, zlomil žebro. Do pátého pokračování sice zasáhl, v průběhu druhé třetiny ale zamířil předčasně do kabin a následně i do chicagské nemocnice. Tehdy měl vedle zlomeného žebra ještě utrženou chrupavku.
Sedmadvacetiletý útočník se rozhodl bolest překonat, jen aby mu neuniklo šesté utkání. Jenže ani v něm se ne a ne zbavit smůly, když si během první třetiny vykloubil rameno. Kluboví lékaři mu proti bolesti píchli utišující injekci, aby mohl pokračovat ve hře.
Marchand: Zaslouží respekt
Bergeron nakonec strávil v posledním zápase, po kterém Chicago slavilo zisk Stanleyova poháru, na ledě téměř osmnáct minut. Po jeho skončení však odcestoval na vyšetření do nemocnice, kde mu doktoři diagnostikovali menší díru v plíci. Tu podle generálního manažera Bruins Petera Chiarelliho mohlo způsobit zlomené žebro, nebo jehla od injekce. Bergeron proto zůstal v nemocnici přes noc na pozorování, ve středu pak byl propuštěn do domácího ošetřování.
Když se o Bergeronově obtížích dozvěděli jeho spoluhráči, měli pro něj jen slova uznání. „Je pozoruhodný a inspirující. Nevím, kolik lidí by bylo schopno (s takovými zraněními) hrát, ani jestli bych toho byl schopný já," řekl Shawn Thornton.
„Je to bojovník. Pokaždé, když jsem přijel na střídačku, byl jsem z něho vynervovaný. Viděl jsem, kolik bolesti a utrpení v něm je. Zaslouží respekt," přidal se parťák z útoku Brad Marchand.
