Článek
Byla to pro vás velká satisfakce, že jste vyřadili právě Boston, vašeho zdaleka největšího rivala a vítěze základní části?
My do toho šli, že prostě chceme vyhrát a ty věci okolo rozpoutala spíš média. Ale je pravda, že mezi našimi týmy jde o hodně. Mě hlavně těší, že s nimi můžeme hrát úplně v klidu a porazit je...
Boston se vždy rád prezentuje jako tvrdý tým, který nebrečí a jde nejkratší cestou k cíli. Cítil jste od začátku série, že tentokrát na něj máte?
My se snažili hrát náš hokej, většinu těch zápasů jsme dobře bruslili. A oni s tím měli dost velké problémy.
Někteří vaši spoluhráči tvrdili, že ze strany hráčů Bostonu cítili přezíravost, nedostatek respektu. Viděl jste to podobně?
Ať to byl Marchand, nebo Lucic, tak dobře známe jejich reakce. Určitě nás to motivovalo. Změnilo se to v naši výhodu.
V sedmém zápase jste dostal od Marchanda před buly ránu do hlavy. Bylo hodně těžké zůstat v klidu a nevrátit mu to?
Ne, vůbec ne. Naopak, já jsem se smál. Věděl jsem, že to zkouší a tyhle věci nakonec pomohly spíš nám.
Je pro vás Marchand tím nejméně oblíbeným hráčem Bostonu?
Všichni vědí, že když se něco seběhne, tak jde většinou o Marchanda s Lucicem. Když proti někomu hraješ, tak ho musíš respektovat. A tihle dva hráči ten respekt prostě nemají. Všechny ty jejich věci mimo hru, kdy Lucic pořád na někoho ukazoval bicepsy, tak to je pro nás velká motivace. Oni zkrátka neumějí respektovat soupeře, což je jejich problém. Jsme rádi, že jsme to byli my, co jim mohli se vztyčenou hlavou podávat ruce.
Celému týmu ale nebylo moc do zpěvu po pátém zápase, v němž po vašich vyloučeních padly dva góly. Jak jste se z toho oklepával?
No, bylo to těžký. I když to sudí odpískali správně, tak já ty věci nemohl moc ovlivnit. Nejdřív jsem přepadl přes hokejky, dal jsem ruce před sebe a krosčekoval tak gólmana. Při té druhé situaci na mě vyrazil hráč, já ho neviděl a zvedl jsem hokejku, která ho trefila. V té rychlosti to nešlo kontrolovat. Bohužel to byl zápas - blbec, že z těch vyloučení padly dva góly a bylo rozhodnuto. Nebylo to příjemné, ale jsem rád, že mě to nepoznamenalo psychicky a další zápas jsem odehrál bez problémů. A vyhráli jsme ho s přehledem.
Máte pocit, že v sérii s Rangers budete tentokrát za favority?
Vůbec ne, my musíme zůstat pořád stejně nažhavení, jako když jsme hráli proti Bostonu. Nesmíme si myslet, že jsme něco dokázali. Ve finále konference jsme byli už před čtyřmi lety a pořád to nic neznamená. Cesta je ještě strašně dlouhá.
Připomíná vám to hodně i kouč, abyste předčasně nejásali a o to víc se soustředili?
Měli jsme den volna, ale na tréninku jsme si k tomu něco řekli. My fakt musíme jít třetinu po třetině. Potřebujeme zůstat soustředění. V základní části jsme měli problém, že jsme odehráli dobře třetinu a pak jsme stejně prohráli zápas. Nemůžeme myslet na to, jestli vyhrajeme sérii s Rangers. My se chceme soustředit na postupné kroky. To nám pomohlo už s Bostonem.
Série s Rangers je prezentovaná jako souboj gólmanů - vašeho Price se Švédem Lundqvistem. Bude to podle vás rozhodující faktor?
Gólmani rozhodují v každém play off. Když máte gólmana, který vám zachytá, tak jde tým většinou daleko. Oba týmy jsou teď příkladem, že mají kvalitního brankáře. Carey i Lundqvist jsou ve formě, tak uvidíme, kdo ji bude mít větší v téhle sérii.
O Lundqvistovi se říká, že se mu v Montrealu moc nedaří. Jak se vy naopak cítíte v newyorské Madison Square Garden?
Já miluju Madison Square Garden! Pro mě je to nejlepší americká hala. Má skvělou atmosféru, fanoušci jsou hodně hluční, i v základní části to tam hučí. Už se tam moc těším a jsem rád, že na nás vyšli právě Rangers.
