Článek
Chodíte na všechna domácí střetnutí Washingtonu?
Jak se zadaří. Možná nějakých šedesát procent utkání za sezónu dám. Jsem teď optimista, i spousta expertů dává Washingtonu šance na finále nebo dokonce na Stanley Cup. Mužstvo sice ztratilo lídry Warda a Brouwera, ale přišli dobří hráči jako Oshie a Williams. Tým získal víc v ofenzívě a bude asi rychlejší.
Prožíváte to hodně?
Moc ne, protože já jsem tam byl, vím, čím hráči procházejí a co na ledě cítí. Ale jsem tu v pozici ambasadora klubu. Jakmile je šance střetnout se se sponzory, mluvit o hokeji, tak jsem přítomný a snažím se být zapojený aspoň takhle.
Kolik času vám to zabere?
Prakticky žádný. Ty mítinky jsou většinou během zápasů, málokdy přes den. Ale není to práce. Beru to tak, že je tu můj domov, strávil jsem tu největší část hokejové kariéry a aspoň na takové malé úrovni s klubem dál spolupracuju.
Zajdete třeba někdy i do kabiny?
Chodím, sem tam si popovídám s Ovečkinem. Minulý rok jsem tam byl častěji, protože on překonal moje klubové rekordy. Navštívil jsem ho, nebo mu aspoň volal.
Vzpomínáte často na svou kariéru?
Moc ne, to už je za námi. Myslím na budoucnost a ne na to, co se odehrálo před dvaceti lety. Byly to pěkné časy, rád bych hrál hokej ještě teď, i zadarmo, nebo bych snad i někomu zaplatil (směje se). Klidně bych dal nějaké peníze Capitals, abych za ně ještě mohl hrát. Ale bohužel, srdce by chtělo, tělo už to nedovolí.
| Peter Bondra |
|---|
| Narodil se 7. února 1968 v rodině slovenského otce a polské matky v Lucku na Ukrajině. Je odchovancem Popradu, hrál za VSŽ Košice. |
| V NHL odehrál celkem 1081 zápasů v základní části a 80 v play off. Draftovaný byl přitom v roce 1990 až jako 156. v osmém kole. |
| Nastupoval za Washington (1990–2004), kde si v roce 1998 zahrál finále Stanley Cupu proti Detroitu, Ottawu (2004), Atlantu (2005–06) a Chicago (2006–07). |
| V NHL nastřílel 503 branek, v sezónách 1994/95 (34) a 1997/98 (52) byl jejím nejlepším střelcem. Pětkrát hrál v zámoří Utkání hvězd. |
| Mistr světa z roku 2002, ve finále proti Rusku dával 100 vteřin před koncem vítězný gól na 4:3, má i bronz z MS 2003, kde Slováci v boji o třetí místo porazili Česko 4:2. |
| S manželkou Ľubou vychoval děti Petru, Davida a Nicholase, oba synové hrají hokej a nosí číslo 12 jako jejich otec. Rodina žije ve městě Annapolis asi 50 kilometrů od Washingtonu. |
Někdy si ale přece jen zahrát zajdete, ne?
Máme tým bývalých hráčů Capitals, jsme aktivní, ovšem ne tak, jak bych si představoval. Máme pár akcí do roka, nějaké zápasy. Každý pátek chodím bruslit, abych se udržoval.
Co říkáte na současnou podobu NHL, která hodně preferuje mladé hráče?
Jsou to zdravé změny. Hlavně na začátku sezóny se mladí prosazují, v klubech zjišťují, co v nich je. Pokud se chytnou, v týmu si je nechají, většinu ale pošlou vyhrát se na farmu. Později v sezóně a hlavně v play off je to už o hráčích, kteří mají zkušenosti.
Kdo ze Slováků v NHL vám dělá radost?
Tomáš Tatar v poslední sezóně ukázal, nejenže je hráč pro NHL, ale že má potenciál dát čtyřicet gólů a být lídrem v Detroitu. To je velmi povzbudivé. Naopak trochu jsem zklamaný z Richarda Pánika v Torontu. Chalani musí přesvědčit, že jsou platnými hráči. Naopak jsme jich trochu ztratili, protože starší borci jako Višňovský a Kopecký z NHL odešli. A mladí na jejich místo nenastoupili. NHL ale není pro všechny. Doufám, že Slováci i Češi do ní v budoucnu zamíří ve větším počtu.
V kempu Chicaga se ale objevil nadějný Radovan Bondra...
Že prý jsme nějací vzdálení příbuzní, o čemž nevím. Já jsem ho ještě nepotkal. Je zatím v juniorce, takže držím palce. Viděl jsem ho ale hrát na mistrovství do 20 let a tam byl dobrý. Hlavně v defenzívě. Vždycky se objevil tam, kde měl být, totéž v oslabeních. Takže věřím, že se vyhraje, posune dál a za rok za dva ho potkáme v NHL.
Jak nesete situaci, že Slovensko už nedá do kupy samostatné mužstvo pro Světový pohár 2016?
Nemůžu být spokojený, ale je třeba na to nahlížet z jiného úhlu. Pořádá to NHL a její hráčská asociace a chtěli udělat osm silných týmů. Podívejte se na Kopitara, který by neměl šanci se slovinskou reprezentací se na takový turnaj dostat. Přitom je to velká hvězda NHL. A takových je víc. Kdybych byl hráč, nebyl bych asi na začátku nadšený, ale jakmile bych si sedl s těmi kluky do kabiny, šlo by všechno stranou a snažil bych se hrát nejlépe, jak umím.
Vezmou slovenští fanoušci celek Evropy za svůj?
Slovenský fanoušek, ale i ten český, je velmi náročný. Těžko říct, jak to vezmou. Ale bohužel, NHL to udělala takhle, chce mít světový produkt, kde budou hrát konkurenceschopné výběry. Pochybuju o tom, že v současné době dovedeme na Slovensku dát do kupy tak kvalitní mužstvo, aby bylo schopné hrát vyrovnané zápasy s těmi nejlepšími, jako je Kanada, USA, Švédsko, a svým způsobem i Česko. Evropský výběr může alespoň postavit kostru z našich slovenských chalanů od Cháry po Gáboríka a Hossu.
Současný stav slovenského hokeje vás evidentně trápí, ve volbách na šéfa svazu jste podporoval bývalého obránce Richarda Lintnera, jenže vaše snaha skončila porážkou...
Chtěli jsme s naší skupinou přinést důvěryhodnost, protože náš slovenský hokej to bohužel potřebuje. Dali jsme do kupy docela silný tým, ale nedopadlo to.
Padesátka slovenských hokejistů se však postavila proti výsledkům voleb, označila je za zmanipulované a hrozí reprezentačním bojkotem.
Viděli, jak to všechno proběhlo... Doufám ale, že se to vyřeší co nejdřív. Snad kdyby došlo k novým volbám. Je jedno, jestli tam bude Lintner, nebo někdo jiný, ale mělo by se konečně něco pohnout, aby se slovenský hokej posunul o kus dál.
Když jste viděl, jak se o šéfovi slovenského hokeje rozhodovalo, kdy stávajícího prezidenta Igora Nemečka volili i zaměstnanci svazu a Lintner nakonec prohrál o 13 hlasů, neříkáte si, že je to jako bušit do zdi?
My věděli, do čeho jdeme, ale musíte někde začít. Pro nás to byl start, zakopli jsme, ale proč ne, když se nám podaří změna, bude to super. Vyvinuli jsme nějaký tlak na vedení, aby i oni začali pracovat a vytvářet podmínky pro mladé hokejisty, jejich rozvoj a růst. To je nejdůležitější.
