Článek
„Lidi se mě ptají, kdy skončí s hokejem, ale já si nemyslím, že jen tak skončí. Když ho vidíte na ledě, není už nejrychlejší. Ale hraje hrozně chytře, má tak rychlé ruce a skvělou střelu i přehled. V jeho věku je hrozně důležité, že dokáže zpomalit hru. A on to umí. Vezme si puk, našlápne, což stále má, zasekne a s těma rychlýma rukama podrží puk. Myslím si, že v NHL může hrát ještě další tři roky," píše Voráček ve svém článku pro server nhl.com.
„Jágrův odkaz je součástí mé generace i generace kluků, kterým je teď pět let. Pořád ho vidí hrát. Je to úchvatné. Pro mou zemi toho udělal tolik. Vždycky říkám, že pokud by kandidoval na prezidenta České republiky, tak by vyhrál. A až skončí, tak se to může stát. Nedivil bych se tomu," tvrdí Voráček.
A vzpomíná i na svá dětská léta, kdy jako tříletý či čtyřletý capart začal sledovat v televizi NHL. Pochopitelně především Jaromíra Jágr a jeho angažmá v Pittsburghu. „On byl velká hvězda. Myslím, že každý malý kluk v Česku vyrůstal na tom, že sledoval Jágra. V polovině 90. let to tak prostě bylo. Všichni kluci v mém věku Jágra milovali, ale on byl z mého města," připomíná Voráček, že jsou oba kladenskými rodáky.
Voráček vzpomíná na první osobní setkání s Jágrem
Dnes 44letý útočník byl pro Voráčka v jeho hokejových začátcích tím největším vzorem. „Nesnažil jsem se ho kopírovat, ale když vidíte, že je v něčem nejlepší, tak vás to nakopne. Říkáte si: Já tam jednou taky můžu být a hrát v nejlepší lize na světě, dělat ty věci jako on a kupovat si pěkný auta," neskrývá forvard Flyers.
Jako jeden ze svých největších zážitků pak považuje první osobní setkání. Tehdy se psal rok 1994, Voráčkovi byly čtyři roky a Jágr v té době během výluky v NHL nastupoval za mateřské Kladno.
„Bylo to senzační. Už jen možnost vidět hráče, který je jedním z nejlepších na světě, a sledovat ho naživo, jak je velký, jak je rychlý, jak je dobrý. To byla úžasná zkušenost. Během té doby jsem měl šanci se s ním setkat a promluvit s ním. Než začal jeho trénink, táta mě vzal na led a zeptal se Jágra, jestli by se se mnou mohl vyfotit. Tu fotku pořád mám. Je to super," přiznává Voráček.
Dokonalý a neopakovatelný Jágrův příběh
V jednom týmu se se svým dětským idolem poprvé potkal na mistrovství světa 2010 v Německu. „Bylo těžké se soustředit na to, co mám dělat, když tam byl Jágr. Prvních pár tréninků myslíte na to, že je to ten, kterého jste sledoval jako malý kluk. V roce 2010 mu bylo 38 let a říkalo se, že by mohl brzy skončit. Ale mohli jste vidět, že to měl pořád v sobě. Určitě byl důležitou součástí našeho týmu," vrací se k šampionátu, který nakonec skončil pro Čechy zlatou medailí. „Říct si, že jsem vyhrál zlato ve stejném týmu, ve kterém byl Jágr, bylo hodně velké."
V sezóně 2011/12 se sešli i v klubu, ve Philadelphii. „Bylo super být spoluhráčem Jágra, denně ho sledovat, co dělá navíc v přípravě, jak miluje hokej. Tohle každý hráč nemá. Byl velkým příkladem pro mladé. A pro starší taky. Dívat se, jak pracuje, jak dlouho s ním mohou udržet krok. Jaké má tréninky, přístup k lidem," říká obdivně Voráček. Tehdy se rovněž odhodlal ukázat Jágrovi společnou fotku z Kladna. „Smál se. Bylo to pro něj docela pěkné překvapení," vybavuje si Voráček.
„Pro hokej v Česku toho udělal hrozně moc. Nejspíš skončí jako druhý nejproduktivnější hráč historie," soudí Voráček, že Jágr předstihne aktuálně třetího Gordieho Howea (ztrácí na něj pět bodů), i druhého Marka Messiera (ztrácí 42 bodů).
„Kluk z malého města v České republice, který dominuje tady v NHL, to je dokonalý, neopakovatelný příběh," uzavírá obdivně Voráček.
