Hlavní obsah

Eliáš má k návratu do NHL daleko. Ukončí kariéru?

Praha

Skoro každé ráno sedne do auta a zamíří do Prudential Center, aby vyjel na led. Stav pravého kolena mu ale nedovoluje trénovat s týmem a po nadějných obdobích jsou tu i dny, kdy se Patrik Eliáš pomalu začíná chystat na konec kariéry. „Jsem s tím vlastně smířený,“ tvrdí čtyřicetiletý útočník, který je nejproduktivnějším hokejistou v historii New Jersey.

Foto: Profimedia.cz

Oblékne ještě Patrik Eliáš znovu dres New Jersey?

Článek

Jak jste na tom v posledních dnech?

Chodím na zimák každý den, někdy i dvakrát za den, podle toho, jak se cítím. Jsem normálně v kabině, chodím se dívat na zápasy i tréninky. Když ne, tak si jdu zacvičit nebo zaplavat. Mám i kouče, co je tu na techniku a na bruslení.

Posun k lepšímu cítíte?

Poslední měsíc a půl jsem na tom stejně. Minulý týden jsem se cítil dobře i trenér mi říkal: Hele, změnilo se něco? Vypadáš líp bruslařsky než loni. Ale teď jsem zase musel polevit. Nemohl bych ještě trénovat s týmem.

Dal jste si nějaké konečné datum, do kdy chcete mít jasno, jestli ještě budete hrát NHL?

Nedal. Je konec listopadu a je to nepříjemné, týmu bych teď ale nepomohl. Nemíním to uspěchat, jenže taky nechci být na obtíž. Nejsem ve fázi, že bych naskočil do toho kolotoče každodenního tréninku a zápasů.

Ubíjí vás to psychicky?

Jde to pomaleji, třeba dojdu k tomu, že se budu cítit dobře zdravotně, ale psychicky si řeknu, že už to nějak nedávám a nemám v sobě tu touhu. Ale momentálně to prostě ještě pořád beru tak, že dělám něco pro sebe a pro to zraněné koleno.

Podporuje vás rodina?

Když jsme byli na hokeji, tak se malá ptala: Tati, kdy zase budeš hrát? A starší dcera říkala, že mě chtějí ještě vidět bruslit v zápase se žvýkačkou v puse. Není to ale o tom, abych byl jen na ledě, to vůbec ne. Takže uvidíme, jak to bude pokračovat. Pokud se to bude zlepšovat pomalu a budu se za několik týdnů cítit pořád stejně, tak to pak asi nemá cenu. Já jsem s tím i smířený. Jak tím procházím dlouhodobě, tak jsem na to připravený. Už teď většinu času trávím doma, chodím sice trénovat a cvičit, ale to budu dělat stejně, až definitivně skončím s hokejem.

Takže už možná ani nedojde k vámi vzývané spolupráci s krajanem Pavlem Zachou...

Já se o Pavla nebojím. Určitě je to pro něj hodně náročné, nejenom po fyzické stránce, ale i po psychické. Cestování, nahuštěné zápasy. On hrával jen víkendy a pak měl pět dnů volno, takže to je velká změna proti juniorskému hokeji. Ale on je na ledě vidět. Hraje zodpovědně dozadu, což si tady všichni chválí. Útočně tam ta čísla nejsou, ale šance vytváří a je šikovný. U něj je to jen o čase, stoprocentně bude v Devils platným hráčem.

Reklama

Související témata: