Článek
Mohl, ale nedostal. Odehrál v NHL sice přes 450 zápasů, posbíral 188 bodů, s českou reprezentací si zahrál na světovém šampionátu v Rize, odkud si přivezl stříbro, jistá hořkost však přesto v příbramském rodákovi Patriku Štefanovi zůstává.
Přeskakoval kategorie a doplatil na to
„Všechno jsme strašně uspěchali. Už v sedmnácti jsem hrál za mořem v IHL, neustále jsem přeskakoval věkové kategorie a nastupoval proti starším borcům. Teď bych věci řešil jinak a možná bych pořád ještě v NHL hrál, ale tenkrát jsem se do všeho hrnul po hlavě," uznává, že svou kariéru strašlitánsky uspěchal.
I proto otřesy mozku, s nimiž ho dvakrát odváželi z ledu v IHL, i proto vážné zranění kyčle, jež ho přimělo, aby v šestadvaceti ukončil kariéru a s hokejem skončil.
Tedy s aktivním hokejem, protože záhy ho zlákala práce hokejového agenta. Dnes za mořem vlastní agenturu PSHI a je jedním z šesti Čechů, kteří mají licenci pro NHL. Však do jeho stáje patří Pavel Zacha z New Jersey, brankář Michal Neuvirth z Philadelphie, ale třeba i nadějní mladíci Vojtěch Budík, Libor Hájek, Jan Košťálek nebo Adam Růžička.
„Těch kluků bych mohl mít mnohem víc, ale k čemu by to bylo? Abychom opakovali stejné chyby, kterými jsem si prošel já?" klade si Štefan řečnickou otázku, na kterou má okamžitě nachystanou odpověď.
„Práce agenta mě přitahovala, ale umínil jsem si, že se právě zmiňovaných chyb vyvaruju. Kdybych měl podepsanou stovku kluků, nemohl bych se jim osobně věnovat a znamenalo by to zaměstnat spolupracovníky a asistenty. A kde bych měl záruku, že poskytnou klukům to, co jim chci nabízet a dávat já?"
Jako koruna stromu...
Přesto Štefan své hráčské portfólium rozšířil. Dohodl se totiž na spolupráci se společností Jakuba Dlouhého a Pavla Zíky Global sports, která po roce působení rozšířila svůj záběr i na hokej a zřídila svou vlastní hokejovou divizi.
„Jejich filosofie se mi líbí, protože koresponduje s mou. Agent by tady neměl být od toho, aby dojednal co nejvýhodnější smlouvu, z níž mu pochopitelně plyne provize, ale aby se o hráče staral se vším všudy. Vždyť každý sportovec je jiný a měl by jít vlastní cestou," uvádí podobnost s korunou stromu.
„Tam přece roste každá větev také jinak. I proto je pro některého hráče lepší, aby zůstal doma a nastupoval pro český klub, jinému doporučím Skandinávii, dalšímu zámoří. Každý musí jít za úspěchem vlastní cestou, ale já přitom chci, aby se vyvaroval chyb, s nimiž jsem se potýkal a vyrovnával já," vysvětluje Patrik Štefan, proč si tolik zakládá na osobním přístupu a proč ho tudíž i nabídka Global sports oslovila.
Nikoli jako agent a hráč, ale jako bráchové
„Třeba mezi mnou a Pavlem Zachou nefungují vztahy v rovině agent a hráč, my jsme spíš jako bráchové. Uvědomuji si, jak je pro něho jako pro nováčka těžké vyrovnávat se s NHL. S prostředím, nároky, konkurencí a tlakem. V jednom kuse jsme v kontaktu, telefonuje mi i ze šatny, hledá u mě především psychickou pomoc. Právě něco takového mi chybělo, když mě Atlanta před osmnácti lety draftovala," připomíná Štefan, který v Detroitu vede i žáky Little Ceasers, za které hrají oba jeho synové.
„V Detroitu samozřejmě zůstávám, protože naše spolupráce bude fungovat i na dálku. Po roce ji vyhodnotíme a posoudíme, jak a co dál. Ale už to, že v Americe žiju, znám tamní zvyky, mentalitu či jazyk je předpokladem k tomu, abych se o mladé hráče postaral, až přijde jejich čas a oni zamíří za moře."
Kolik jich v příštích letech bude, si netroufá Štefan odhadovat. „Ten příliv českých kluků už není takový, jaký býval v minulosti, kdy se na draftu objevilo třeba i patnáct našich mladých hráčů, z nichž se třetina skutečně prosadila. Ale talentované hráče pořád máme. Zacha, nebo třeba Pastrňák mezi ně patří. A objeví se další," je si český agent Patrik Štefan jistý, že se bude mít za mořem o koho starat i v budoucnu.
