Článek
Právě vstupní draft zámořské NHL, jenž se odehrál 22. června v Columbusu, je zatím vrcholem mezi radostnými událostmi posledních dvanácti měsíců osmnáctiletého útočníka. "Obrovská událost, tam bylo patnáct nebo šestnáct tisíc diváků a byla to bomba. Čekal jsem do toho sedmého místa, vybral mě právě Columbus a bylo to strašně hektický. Ale krásný zážitek," potvrdil Voráček v rozhovoru pro ČTK.
Přesto sám přiznal, že s ním v průběhu slavnostního večera cloumala čím dál větší nervozita. Organizace Blue Jackets si ho vybrala jako celkově sedmého v pořadí. "Říkalo se, že bych mohl být do pátého místa, možná dokonce i do třetího, tak jsem čekal trošičku dřív, ale jak jsem tam tak seděl, tak jsem si říkal, že to v tom prvním kole musí přijít stoprocentně, a čekal jsem jen, kdy to bude. Když šel Columbus na pódium říct jméno, tak už mě točili kamery a namířili na mě foťáky. Jen jsem říkal tátovi, že pravděpodobně půjdu asi já," popisoval velký okamžik Voráček.
Columbus nepatří mezi kluby s širokou fanouškovskou základnou po celém světě, v NHL působí teprve od sezóny 2000/01. Právě skutečnost, že jde o rozvíjející se klub, by však mohla být pro Voráčka pozitivem. "Zkoušel jsem to letos, bohužel to nevyšlo, ale budu se snažit dál a snad to vyjde příští rok. Teď se tam pod trenérem Hitchcockem hraje spíš na starší hráče, tak uvidíme, jak to bude dál," věřil Voráček.
K startu v slavné NHL mnoho nechybělo
Nejslavnější ligové soutěži světa byl poté velmi blízko, možná blíž, než sám původně čekal. "Chybělo už jen pět dní do startu NHL a zbývalo nás tam pět pravých křídel, takže už se čekalo na jediný vyhazov. Zápas předtím jsem si zlomil nos a narazil nohu, další den jsme měli pohovory, tak jsem byl trošku nervózní, ale nakonec mi řekli, že mě pošlou ještě na rok do Halifaxu," vyprávěl Voráček.
Rozhodnutí vedení Columbusu ho však nijak neznechutilo, dál jde cílevědomě za svým cílem. "Dali mi příležitost v pěti zápasech, viděli, jak hraju, a prostě řekli, že potřebuju ještě trošku zesílit a nabrat svalovou hmotu, aby mohli příští rok říct, že jsem moc dobrej na quebeckou juniorku, a nemohli mě vrátit nazpátek," pokračoval. Voráček se ale snažil být připravený na NHL už letos. "Že to nevyšlo, to se stává, ale já to vzal sportovně s tím, že budu mít další skvělý rok v Halifaxu," nevěšel hlavu.
Přestože je znovu lídrem Halifaxu Mooseheads a po minulé sezóně, kdy nasbíral v 59 zápasech 86 bodů za 23 branek a 63 asistencí, má v té probíhající na kontě již 50 bodů z 25 duelů díky 16 přesným trefám a 34 přihrávkám, klub ho uvolnil bez potíží, dokonce o něco dříve. "Když jsem se rozhodl, že pojedu, tak jsme zašel za manažerem a zeptal se, zda bych nemohl jet o něco dřív, abych mohl vidět rodinu, přítelkyni a chvilku si i odpočinul, protože těch zápasů bylo v listopadu strašně moc. Vyhověl mi úplně bez problémů," řekl Voráček s děkovným vzkazem do zámoří.
Na sestup s osmnáctkou již zapomněl
Osobní zodpovědnosti, kterou s sebou přináší vůdčí postavení či dokonce kapitánské céčko, jež by mu mohl kouč dvacítky Miloslav Hořava svěřit, se Voráček nebojí. Pomáhá mu k tomu i role lídra v Halifaxu. "Tam hraju hodně, jsem na to zvyklý. Tady je však spousta dalších skvělých hráčů a máme výborný celý tým. Michael Frolík, David Květoň nebo Martin Látal a spousta dalších, všichni můžou pomoct a musíme hrát především jako tým."
Kladenský rodák by úspěchem na blížícím se světovém šampionátu dal také rád definitivně zapomenout na jarní sestup s reprezentační osmnáctkou. "To se prostě stane a nedá se nic dělat. Každý kluk se tam snažil a nikdo nemůže říct o nikom, že se na to někdo vykašlal," prohlásil Voráček s tím, že to však lze brát jako prospěšné varování, že něco takového se zkrátka může přihodit. "To určitě, protože abych pravdu řekl, tak to nebyl vůbec příjemný pocit se s tím srovnat. Hokejový život jde však dál, je potřeba myslet na kariéru a neohlížet se stále za tím, že člověk sestoupil s osmnáctkou. Dá se nad tím přemýšlet týden, ale pak je třeba zapomenout."
