Hlavní obsah

Nejhoršího gólmana světa a lupiče Ambruse pustili z vězení. Chce zpátky do branky

Fraška, nebo smutný příběh? Tak by se mohla jmenovat životní pouť asi nejhoršího hokejového gólmana všech dob Atilly Ambruse, kterého v Maďarsku obdivovali téměř všichni fanoušci. Nejvíce se proslavil jako lupič - gentleman, který "udělal" několik desítek bank. Teď byl za dobré chování propuštěn po letech z vězení a sní, že se vrátí do branky.

Foto: Lisa Hyman, ČTK/AP

Attila Ambrus na snímku z roku 2003.

Článek

Nyní čtyřiačtyřicetiletý Ambrus si odpykal dvanáct let ze svého původně sedmnáctiletého trestu. Za mříže se dostal v roce 1999 poté, co vyloupil tři desítky spořitelen, bank a pošt.

V té době už byl rodák z transylvánské vesničky Fitud legendou a vděčným objektem maďarského bulvárního tisku. Ne však díky tomu, co sám považoval za nejdůležitější, tedy chytání puků, ale právě zásluhou své lupičské kariéry.

Zloděj - gentleman si musel dát panáka

Ambrus proslul jako zloděj-gentleman, protože nikdy nepoužil zbraň, byl maďarskou obdobou Robina Hooda. Jeho přezdívka "Whiskey Robber" pocházela z údajného zvyku dát si v přestrojení v baru poblíž banky, kterou se chystal vyloupit, skleničku na kuráž. Jeho fanfarónství pak došlo ještě dál, když po úspěšné loupeži posílal vyšetřovatelům lahve vína.

On sám však na dobu, kdy byl maďarským symbolem boje proti moci, vzpomínat příliš nechce. Stačí mu, že to za něj dělají jiní - na knihu mapující jeho život, příznačně nazvanou Balada o Whiskey Robberovi, už před lety zakoupila filmová práva hollywoodská hvězda Johnny Depp.

Policie ho honila po celé zemi

"Udělal jsem špatná rozhodnutí. A z nich se stala lavina dalších špatných rozhodnutí," řekl Ambrus v televizním rozhovoru po svém lednovém propuštění. Někdy až těžko uvěřitelné historky z etapy svého života, během níž ho naháněla policie po celé zemi, radí brát s rezervou. "To všechno říkají lidé, kteří mě jen viděli, ale neznají mě. Kdo mě zná, ví, jak jsem žil. Nikdy mě nezajímaly peníze. Šel jsem do banky, jen když jsem je potřeboval," uvedl.

Jeho životní láskou totiž nebyly peníze ani vzrušení z loupeží, ale hokej. O tom, že se postaví do branky, snil od svého dobrodužného útěku z rodného Rumunska po stylu desperátů Divokého západu na spodku nákladního vozu vlaku v roce 1988. Po příjezdu do Budapešti usiloval Ambrus pouze o jedno - prosadit se do místního elitního klubu UTE, jenž sedmkrát vyhrál ligu.

Jezdil s rolbou a tvrdě trénoval

Léta dřel. Na stadiónu bydlel, pracoval tam jako správce, jezdil s rolbou, ale hlavně tvrdě trénoval. Nakonec se nad ním vedení klubu skutečně díky jeho extrémní tréninkové píli slitovalo a dalo mu šanci i v zápasech.

Ambrusovy výkony však byly mimořádné i na maďarskou ligu. Působil spíš jako parodie na brankáře - v jednom utkání dostal 23 gólů, "proslavil" se také památnou šestizápasovou sérií, během níž inkasoval 88 branek.

Obdivoval Dominika Haška

"Faktem je, že jsem byl hokejovým brankářem. Jako hokejový brankář jsem ale neuspěl, to je pravda také," uvědomoval si velký obdivovatel Dominika Haška. Na led ho to stále táhne. "Miluju led, je to můj život. Chci být zase jeho součástí, když mě někdo nechá. I kdybych měl jen odklízet sníh," dodal kdysi slavný muž, jehož na základě televizního interview kontaktoval tým z budapešťské rekreační ligy.

Reklama

Související témata: