Hlavní obsah

Strašně rychle to uteklo, překvapilo Čechmánka, že od Hlinkova úmrtí uplynulo už deset let

Jan ŠkvorSport.cz

Hokejovou kariéru ukončil před pěti lety, od té doby se do výstroje nasoukal jen třikrát. Počtvrté tak bývalý brankář Roman Čechmánek učinil v sobotu v Jihlavě, když v dresu olympijských šampiónů z Nagana nastoupil do druhé poloviny Zlatého utkání proti výběru mistrů světa z let 1999-2001. „Byla to událost a rádi jsme si zase hokej vyzkoušeli,“ připomínal trojnásobný mistr světa, že v exhibici převažovali hráči, kteří se hokeji již aktivně nevěnují.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

V Jihlavě se při vzpomínkové exhibici na Ivana Hlinku střetly týmy Nagano 1998 a Zlatý hattrick mistři světa.

Článek

Překvapilo vás, že z obou týmů pokračuje v kariéře už jen desítka hráčů?

Ani ne, už je to dlouhá doba. Jen pár z nás ještě má hokejovou dlouhověkost. Ale pro všechny z nás je setkání v Jihlavě vzpomínkou. Nejen na hokej, ale taky na Ivana.

Uvědomujete si, že od tragického Hlinkova úmrtí letos uplynulo už deset let?

Neuvědomuju, čas strašně rychle utíká. Až když se mi o tom někdo zmínil, řekl jsem si: "Kurňa ta doba se opravdu nezastaví." Fakt to utíká.

Vzpomínáte často na své tři tituly mistra světa a na triumf na olympiádě v Naganu?

Právě tady v Jihlavě je na to prostor. Když tehdy člověk sbíral úspěchy, ani si neuvědomoval, jakou váhu to bude mít v budoucnosti.

Když už mluvíte o váze, jakou máte nyní vy?

(směje se) Myslím, že stejnou, jako když jsem hrával. Když člověk skončí, musí samozřejmě upravit životosprávu a jíst mnohem míň, než byl zvyklý. Ale s tím nemám problém.

Kdy jste vlastně naposledy stál v brance?

Předloni jsem odchytal část exhibičního utkání. Když to spočítám, tak od doby, co jsem skončil, jsem měl na sobě výstroj třikrát. Tady v Jihlavě tedy počtvrté.

Těšil jste se, až vyjedete v rámci Zlatého utkání v Jihlavě na led?

Člověk má v hlavě jenom to, aby ve zdraví přežil. Dlouho jsem nic nedělal. Ke sportu se sice dostanu, ale profesionální a rekreační úroveň, to je obrovský rozdíl. Dva roky po konci kariéry jsem začal cítit, že fyzička už není taková, jakou jsem míval.

Najde se nějaký spoluhráč z Nagana, na kterého jste se těšil nejvíce, až ho uvidíte?

Loni na srazu k patnáctiletému výročí k Naganu jsme se po dlouhé době viděli s Richardem Šmehlíkem, který žije v Americe. Většina z nás ale zůstala stejná, jenom každému přibyly roky.

Z kádru naganského týmu pokračuje ještě pět hráčů, Jaromír Jágr dokonce stále v NHL. Co tomu říkáte?

Je důležité, že je zdravý, vyhýbají se mu zranění a dbá o své tělo. Je super, že ve svém věku ještě může hrát na nejvyšší úrovni a předvádět takové výkony, jaké předvádí.

Reklama

Související témata: