Rubriky:

Ostatní

Mám v sobě ještě rezervy. Další dobré roky snad přijdou, doufá vítěz Voráček

21. června 2015 08:09 - Karlovy Vary

Útočník Philadelphie Jakub Voráček je čtyřiadvacátým vítězem za 47 let existence ankety Zlatá hokejka. Při své třetí účasti v elitní desítce se dočkal triumfu, přičemž se zlepšoval pěkně symetricky. V roce 2012 skončil sedmý, předloni čtvrtý a letos už první, přičemž ovládl všechna tři kola hlasování.

 

Slavomír Kubeš, ČTK

Jak se cítíte jako držitel prestižní trofeje?

Teprve mi dochází, v jaké elitní hokejové společnosti jsem se ocitnul. Někdy před deseti lety by mě ani nenapadlo, že bych ji mohl dostat. Když se podívám na jména vyrytá na trofeji, tak je mi obrovskou ctí, že mohu mezi nimi být. Letos ale byli skvělí další čeští kluci, kteří by si ji zasloužili, třeba Palát i Hudler měli také báječnou sezónu.

Viděl jste, jak vaše prvenství zacloumalo v Grandhotelu Pupp s vašimi blízkými?

Přítelkyni Nicole jsem během karlovarského večera překládal jen něco, ale stejně na ní bylo znát, že je na mě pyšná a maminka byla jako vždy hodně dojatá. Ona brečí i třikrát za zápas. Táta sice dělá machra, že nemá emoce, ale vaří to v sobě. Nebýt jich, tak bych tu vůbec nebyl, stáli při mně od mých tří let a bez jejich podpory bych se takhle vysoko v anketě nikdy nedostal. Stejně tak musím ocenit skvělé spoluhráče v klubu i národním mančaftu.

Zlatá hokejka váží 25 kilogramů. Vnímal jste tu tíhu hned na pódiu?

Je opravdu strašně těžká, ale stojí to za to držet ji v ruce. Určitě na mě kladenská parta hokejových kamarádů vytáhne za ni i nějakou platbu. Doufejme, že pro mě je to vlastně jen začátek, že ještě ty další dobré roky přijdou. V srpnu mi bude teprve šestadvacet let a cítím, že v sobě mám ještě rezervy a že se můžu ještě zlepšovat.

Takže si troufáte za rok na obhajobu?

Sbírám zkušenosti a ještě snad ze sebe mohu nějakých třicet procent navíc vymáčknout. Zlatou hokejku jsem měl v ruce poprvé a věřím, že bych v sobě ještě sedm, osm let dobrého hokeje mohl mít. Pro mě to snad všechno začíná, ale říkám rovnou, že víc než po individuálních trofejích bažím po týmovém úspěchu.

Ten vám po životní sezóně schází k absolutnímu štěstí?

Z týmového hlediska sezóna skutečně zase tak úspěšná nebyla, protože s Philadephií jsem se vůbec nedostal do play off a s reprezentací jsem na mistrovství světa v Praze neudělal medaili, to čtvrté místo je asi nejhorší, které může být. Tohle nezahojí Zlatá hokejka, i když potěší alespoň taková trofej. Před sebou mám cíle jako získat Stanley Cup a uspět i na MS a třeba přivézt i medaili z olympiády.

Už jste začal s přípravou na novou sezónu?

Začal jsem minulý týden už individuálně trénovat a 10. července letím do Philadelphie. Máme zase v plánu s Jirkou Hudlerem absolvovat letní tréninkový kemp v Montrealu, už popáté za sebou. Věřím tomu modelu, který mě nakopl do zatím životní sezóny, kdy jsem hrál nejlepší hokej kariéry. Tu příští bych měl ale raději třeba o patnáct kanadských bodů méně a zažil nějaký pořádný úspěch s týmem.

Martin Kézr, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní