Článek
„Je možné, že nový formát prodloužení zavedeme už na květnovém mistrovství světa v Moskvě a Petrohradu," přiznal v rozhovoru pro server championat.com prezident IIHF René Fasel.
Při hře ve třech proti třem vzniká na ledě během pětiminutového nastavení spousta vzrušujících a atraktivních situací. A tak je častokrát k vidění, že po propadnutí na jedné straně kluziště dojde k rychlému brejku, kdy na gólmana upalují hned dva protihráči.
„Pro diváky je to opravdu atraktivní podívaná a zábava. Vzniká dost gólových šancí, což je vzrušující a tak trochu šílené," prohlásil už dříve gólman Winnipegu Ondřej Pavelec.
Prvotní záměr nese ovoce
Existují však i hráči, kterým se nový způsob prodloužení nelíbí. Byť jsou v menšině. „Příšerný, vůbec to není hokej! Opravdu stupidní. Nechte hrát ve čtyřech nebo v pěti hráčích na každé straně, ať se hraje hokej," čertil se Pavelcův spoluhráč Dustin Byfuglien.
Nelze ale popřít fakt, že záměr snížit počet zápasů, které končí až v nájezdech, nese ovoce. Zatímco v uplynulém ročníku NHL, kdy se v nastavení hrálo ve čtyřech hráčích v poli na každé straně, skončilo v prodloužení jen 44,4 procent utkání, v té probíhající už je to po ubrání jednoho hráče na každé necelých 70 procent. A dá se předpokládat, že na širších evropských kluzištích, kde je prostoru mnohem více než v NHL, by čísla ještě vzrostla.
Fanouškem prodloužení tři na tři je i ředitel české extraligy Josef Řezníček. Ten před měsícem v rozhovoru pro Sport.cz přiznal, že by ho rád viděl i v tuzemské nejvyšší soutěži. Třeba hned od nadcházejícího ročníku...
