Rubriky:

Ostatní

Rváč ze Slavie vzpomíná: Chtěl jsem si dojet i pro Dominátora!

30. března 2017 06:41 - Praha

Vítkovický gólman Kohout bavil diváky kotrmelci na ledě, sezením na brance nebo hornickou svítilnou, kterou si nasazoval místo helmy. Sparťan Šindel zase přiváděl do varu Sportovní halu výjezdy do středního pásma a výkopy puku betonem. Někdejší brankář Slavie Robert Slipčenko volil jiný způsob, jak rozhicovat tribuny – vyvolával bitky, do kterých se sám zapojoval. A neváhal by si to rozdat klidně s legendárním Dominikem Haškem.

 

archiv Roberta Slipčenka

„Pokud jste fanouškem, chodíte na zápasy, je to fajn. Ale když vám někdo nabídne něco neobvyklého, budete se těšit o to víc. Lidi stěží budou vzpomínat na nudnou remízu, ale právě na nějaký takový moment. A ten jsem jim nabídnul," culí se Slipčenko. Jeho vrcholným číslem byla rvačka ve slovenské lize s brankářem Popradu Dušanem Sidorem, pro kterého si dojel přes celé hřiště.

„V Banské Bystrici chodila spousta lidí, pořád se ale na stadiónu nic nedělo. Řekl jsem si, ať mají také radost," podotýká Slipčenko, jenž pět měsíců nato vyprovokoval bitku v duelu s Nitrou. Vedení Bystrice mu prohřešky sečetlo a vyfasoval desetitisícovou pokutu. Krátce poté se stěhoval do Popradu. A v kabině narazil na Sidora...

„Od nových spoluhráčů jsem si vyslechl pár narážek, jestli si to zase nerozdáme. S Dušanem jsme ale mezi sebou neměli problém, hned po bitce jsme si podali ruce. Věděli jsme, že v tom nebylo nic osobního. V Popradu jsme se stali kamarády, dodnes si občas napíšeme," říká Slipčenko.

Poprat se ve Slavii? Růža by mě zaškrtil

S myšlenkou vyzvat na pěstní souboj svůj protějšek si pohrával už při působení ve Slavii. Tehdy si však netroufl. „Růža by mě zaškrtil," směje se 31letý gólman. Připouští však, že jednou málem vystartoval. V zápase s Pardubicemi za legendárním Dominikem Haškem! „Byl to vyhrocený zápas. Upřímně, chtěl jsem si dojet i pro Dominátora," tvrdí Slipčenko.

Neměl v sobě silnou vnitřní brzdu jako spoluhráči, nebyl totiž závislý na příjmu z hokeje. „Nechtěl jsem být odkázaný jen na hokej, protože jsem věděl, že ho do padesáti jako Jarda Jágr provozovat nebudu. Uvědomoval jsem si, že může kdykoli přijít nešťastná situace, třeba zranění. O to víc jsem byl svobodnější," uvádí někdejší gólman Slavie.

Má někdy chuť něco podobného provést i na Kajmanech, kde hraje hokejbal a dokonce získal mistrovský titul? „Ne, tady jsme všichni kamarádi, jsme jedna velká rodina. I když jeden kluk z mého týmu, jakmile vstoupí na hřiště, nezná bratra. Oseká všechny kolem, je schopný se poprat. Já nutkání nemám," uzavírá Slipčenko.

neu, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní