Článek
„Je to úplně úžasný pocit. Nároďák jsem měl jako velký cíl, ale tak brzy jsem pozvánku skutečně nečekal," přiznává a prozrazuje rodinný příběh, jak přišel ke zvláštnímu jménu.
„Taťka měl od mého narození jasno, že musím odjet za oceán, proto mi záměrně dal americké jméno. Závodně plaval a v mém věku tam kdysi také odešel a říkal, že to byla krásná zkušenost. Chtěl to samé i pro mě," vypráví Werbik s tím, že otec se v reakci na synovu nominaci do národního týmu dmul pýchou.
„S mamkou hodně obětovali, vstávali se mnou na tréninky a všechno hodně prožívali," děkuje rodičům Werbik, jenž v zámoří začal v juniorce v Rimouski, později hrál USHL za Youngstown a Des Moines Buccaneers. „Měl jsem to nastavené tak, že chci žít úplně jiný život a také hrát hokej na malém hřišti," vysvětluje.
#jakolev 🦁 pic.twitter.com/GPiyZC4U9w
— Nicolas Werbik (@NickWerbik) 20. srpna 2018
Tím, že ani Nicolasovo příjmení Werbik nezní typicky česky, tak leckdo ze spoluhráčů nebo fanoušků netušil, že je z daleké země v srdci Evropy. „No ani mě nebrali moc jako cizince. Po hokejové stránce ale každý rok znamenal obrovský posun. Dalo mi to moc i v osobním životě. Naučil jsem se perfektně anglicky, dokázal jsem tam bez problémů komunikovat s lidmi a po všech stránkách se postarat sám o sebe," líčí.
Sice dostal před nadcházející sezónou nabídku v zámoří zkusit farmářskou AHL jako nedraftovaný hráč, ale už ho táhlo domů. „Těší mě, že jsem se ve Zlíně rychle domluvil na podmínkách. Mojí výhodou je, že jsem spoustu kluků znal už z dřívějška. Teď se každopádně cítím vyspělejší a na extraligu dospělých snad dobře připravený," uvažuje.
Energii mu dává i vidina dalších reprezentačních pozvánek, i když při prvním tréninku v Přerově byl dost nervózní. „Myslím, že to tak měla většina kluků, kteří byli zatím bez repre zkušenosti. Když vám na ledě vysvětluje něco taková osobnost jako Robert Reichel, tak nadšeně posloucháte a snažíte se dělat bez mrknutí oka, co říká. Učit se od něj, to je obrovský výzva," mluví s obdivem o asistentovi trenéra Říhy.
