Hlavní obsah

Frolík: Jedinec nic nezmůže, musí makat celý tým

Už potřetí si na juniorském mistrovství světa zahraje hokejový útočník Rimouski Michael Frolík. Jak přiznává v rozhovoru pro deník Právo, klíčem bude úvodní zápas s Ruskem.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Michael Frolík.

Článek

Hokejový šampionát dvacetiletých si zahrajete už potřetí. Jak přijímáte to, že ve Švédsku budete jednou z opor mužstva?

Vím, že se ode mne hodně očekává, a roli tahouna se nebráním. Je tu ale víc dobrých hráčů a úspěch vždy záleží na tom, jestli bude makat celý tým. Sám jedinec nic nezmůže, musíme hrát jako mužstvo. Zažil jsem v roce 2005 se skvělou partou úspěšné tažení za bronzem, ale mám i zkušenost z minulého mistrovství, kdy to neklapalo. Měli jsme spoustu problémů a skončili až šestí.

Dá se před letošním mistrovstvím něco odhadovat?

Většinu spoluhráčů znám od šestnácti, vztahy jsou v pohodě a určitě bychom si přáli medaili. Každá bude dobrá. Podobné přání má ale šest sedm zemí. Lepší je jít zápas od zápasu, snažit se stále zlepšovat a nekoukat moc dopředu. Zatím proto myslím jen na první zápas s Ruskem, to bude takový odrazový můstek.

Po letním draftu NHL, kdy si vás v prvním kole vybrala Florida, jste odešel z Kladna za oceán a hrajete za juniorský celek Rimouski. Jak jste tam spokojen?

Chci se dostat do NHL a věřím, že tímto angažmá jsem tomu blíž. Lépe se připravím na zámořský styl hry, naučím se řeč. Hraje se tam úplně jiný hokej než u nás. Žádné křížení útočníků, ale daleko jednodušší, přímý tah na branku. Dal jsem už třináct branek, ale bohužel zatím dost prohráváme. Určitě je to ale pro mne dobrá škola, mám i štěstí na rodinu, u níž žiju.

V Rimouski hrál i největší talent světového hokeje, kanadský útočník Crosby. Mluví se tam o něm ještě?

Občas ho někdo připomene, ale dřív bylo to mužstvo určitě silnější. Nyní máme snad nejmladší tým celé quebecké ligy a všichni čekáme, až se naše výkony zlepší. Mě těší, že dostávám hodně prostoru na ledě, jsem i v první přesilovkové formaci.

Doma jste se ale mohl dočkat i pozvánky do národního týmu dospělých. Takhle vás předběhl bratr Martin, jenž reprezentoval na Karjale. Co jste na to říkal?

Bráchovi jsem to přál. Zažil v kariéře dost komplikací. Maká na sobě, takže pro něj i pro mne byla skvělá zpráva, že se objevil v nároďáku. Máme i tajné přání, potkat se tam společně, ale zatím to moc reálně nevypadá. Já se teď snažím dostat do NHL.

Letos znovu přijdete o českou vánoční oslavu. Už vás to nemrzí?

Vzhledem k tomu, že na Štědrý den nebudu kvůli hokeji doma snad popáté za sebou, tak už mi to ani nepřijde. Za týden si ve Švédsku určitě vzpomenu na rodinu, co asi dělá, ale předem jsme se dohodli, že si Vánoce uděláme po našem příjezdu ze Švédska. Do Kanady se vracím až 8. ledna a při opožděné štědrovečerní večeři snad oslavíme i náš úspěch na šampionátu.

Reklama