Hlavní obsah

Po životní sezóně má střelec Vrbata pomoci národnímu týmu

PRAHA

V NHL prožil životní sezónu a na světovém šampionátu v Quebeku by se autor 27 letošních branek Phoenixu měl stát klíčovou postavou národního týmu. Útočník Radim Vrbata se objevuje v reprezentaci poprvé od zisku zlata na MS ve Vídni 2005. „Tehdy to byl docela speciální turnaj díky výluce v NHL a měli jsme neskutečně silný tým," vzpomíná šestadvacetiletý forvard na zatím poslední světové zlato českého hokeje.

Článek

"Moje role v týmu tehdy nebyla veliká, ale vzpomínky mám hezké. Byl jsem rád, že u toho vůbec mohu být. Teď doufám, že budu hrát víc a mužstvu víc pomohu, ale pozor, na jednom člověku to nestojí. Nebudeme mít takové individuality jako ve Vídni, o to víc musíme hrát týmově,“ je přesvědčen Vrbata.

Na reprezentační spoluhráče nechtěl čekat v zámoří. „Byl bych zbytečně dlouho bez ledu, taky jsem už potřeboval přepnout hlavu. Nad pozvánkou do libereckého kempu jsem neváhal. Navíc jsme tu dostavěli dům, tak to chtělo zkontrolovat,“ říká Vrbata, který na MS potká i řadu spoluhráčů z Phoenixu. „Za Kanadu nastoupí Doan, za USA Ballard, Finové si pozvali Kapanena a Švédové se snaží přemluvit brankáře Tellqvista. Hecovali jsme se jen trochu.“

Splněné očekávání

Vrbatovi ohromně prospěla letní výměna z Chicaga . „Hodně lidí mi říkalo, že to může být krok zpátky, ale já to tak neviděl. Ve Phoenixu se staví mladý tým a tušil jsem, že mohu dostat prostor. Nakonec to dokonale splnilo má očekávání,“ libuje si. „Hrál jsem hodně a to se pak projeví i v kanadském bodování,“ dodává druhý nejproduktivnější hráč Kojotů, kteří neprošli do play-off, ale v klubu nepanuje nespokojenost.

„Před sezónou nás všichni odepisovali, nakonec jsme ukázali víc, než se čekalo. Myslím, že se začíná pozitivně projevovat rukopis trenéra Gretzkého. Dřív tam měl staré hráče, které předělat už nemohl, ale teď si buduje tým pro budoucnost.“ Trenér Phoenixu chválil Vrbatu nejen za góly, ale i za poctivou práci pro tým. „To média nafoukla,“ říká skromně.

Trochu ho ale mrzí střelecký výpadek v závěru sezóny. „Hrál jsem pořád stejně, jen to štěstí, které jsem měl na začátku soutěže, kdy jsem dával góly téměř ze všeho, chybělo. Chvílemi jsem byl na prášky z toho, co všechno zahodím, ale na druhou stranu, kdyby mi to tam padalo až do konce, tak bych se dostal na nějakých čtyřicet gólů, což by nebyl reálný obraz mých možností.“

Postaral se o Hanzala

Nejčastěji hrál na křídle útoku, který vedl jeho krajan Hanzal. „Byl tam prvním rokem, tak jsme se mu se Zbyňkem Michálkem snažili pomoci. Chvíli brblal, že se o něj staráme jako o mimino, ale pak to vzal. Jsem rád, že nás trenér Hadamczik postavil do lajny k sobě i v nároďáku,“ libuje si Vrbata, jemuž ve Phoenixu vypršela smlouva a letošními výkony si řekl o výrazné navýšení dosavadního ročního platu 1,225 miliónu dolarů.

„Jak tam ty góly padaly, tak moje cena trochu rostla a k dohodě o dalším kontraktu nedošlo. Agentovi jsem říkal, že Phoenix je jasná priorita, a doufám, že do konce června dojdeme k dohodě, i když záleží, s čím přijdou,“ líčí Vrbata, jemuž vyhovuje i příjemné klima v novém působišti. „V Chicagu je pořád zima, fouká vítr a často prší, ve Phoenixu se člověk ráno probudí, vezme kraťasy a pantofle a může vyrazit na trénink,“ přibližuje.

Reklama

Související témata: