Hlavní obsah

Hnilička: Tomáše je mi líto, jsem připraven mužstvu pomoci

Po vleklém období nejistoty, kdy v ruské Ufě zpravidla jen zahříval lavičku náhradníků, Milan Hnilička znovu pookřál. S přehledem odchytal dva zápasy reprezentace v Liberci a užíval si ovace místních fanoušků, kteří na svého brankáře nezapomněli. Po zranění Tomáše Vokouna je navíc téměř jisté, že bude jedničkou týmu na MS. „Jsem připraven mužstvu maximálně pomoci,“ řekl Hnilička po zápase s Finskem.

Článek

Jak se vám chytalo v zápase proti Finsku?

Ze začátku to moc dobře nevypadalo, až do páté nebo šesté minuty jsem si nesáhl na puk. Ale potom jsem se do toho pomalu dostával. Finové hráli hodně fyzicky, což kluky ubíjelo a docházely jim postupně síly. Tím pádem jsem i já pak měl víc práce.

Jak jste si věřil při závěrečných nájezdech?

Já měl natrénováno, v Rusku mě v nich „koupali“ pořád (smích). Jak je vidět: tam to bylo těžší na cvičišti a teď o něco lehčí na bojišti... Z Finů jsem znal jen Pirnese, který hrál kdysi v Los Angeles a zrovna ten mě překonal. Tam jsem to čekal spíš mezi nohy.

ČESKÁ POJIŠŤOVNA CUP V LIBERCI NA SPORT.CZ
ON-LINEČesko vs. Finsko 2:1 SN.
REFERÁTHokejisté porazili Finy po nájezdech

Překvapilo vás, jak jste po té dlouhé herní pauze zvládl dva zápasy v reprezentačním týmu?

Jsem strašně rád, že jsem chytal slušně a pomohl klukům vyhrát. Pečlivě jsem se na to připravoval a mám z toho dobrý pocit. Na druhou stranu... Zatím se mi daří, ale příští zápas může být třeba úplně jiný.

Cítil jste, že budete hodně pod tlakem? Přece jen fanoušci a experti byli zvědavi, v jaké jste formě...

Já si to tak neberu, to je zkrátka náš hokejový život. Jednou jste nahoře, jednou dole. Já jsem se maximálně připravil a uvnitř srdce jsem věděl, že jsem udělal všechno pro to, abych po pauze vykročil tou správnou nohou. A kluci taky přede mnou hráli výborně, takže zatím je to dobré.

Jak jste se v Rusku připravoval během té dlouhé pauzy?

Byl jsem dvakrát denně na ledě a když hráli spoluhráči zápas, tak jsem makal v posilovně. Cvičil jsem a jezdil na kole, pracoval na sobě.

Říkal jste, že berete ty dva zápasy v národním týmu jako test. Jste spokojen?

Zatím je to dobré. Mám chuť do hokeje a cítím se fajn. Když navíc chytáte doma a je tak fantastická kulisa, tak je to hrozně příjemný.

Je to pro vás asi hodně specifické chytat za národní tým právě v Liberci...

Je to takový můj domov, přece jen už jsem tu odchytal tři a půl roku a to už v člověku něco zanechá. Jsem strašně rád, že se v téhle aréně a před našimi fanoušky podařilo vyhrát.

Liberecký turnaj se nyní hraje na užším kluzišti, je to složitější i pro gólmana?

Najednou je před bránou víc hráčů. Víceméně udělají dva kroky od mantinelu a jsou v gólové situaci. Před brankou je najednou hodně akce, spousta se toho děje. Je to těžší.

Co s vámi udělala zpráva o zranění Tomáše Vokouna?

Mě je to samozřejmě líto. Tomáš by byl pro náš tým vynikající, ale bohužel jej zranění limituje natolik, že nemůže na MS jet. Já jsem připravený naskočit a pomoci mužstvu maximální měrou.

Je už nějak s trenérem Hadamczikem domluveno, že vám připadne post jedničky?

Domluveni jsme, ale nebudu o tom mluvit. Zeptejte se na to trenéra, to je otázka spíš pro něj.

Po té nejistotě v Rusku pro vás asi musí být dobře, že už víte, na čem jste...

Po sezóně v Rusku, kdy jsem asi půl roku nevěděl, na čem jsem, tak už jsem si na to trochu zvykl (smích). Takže by to nebylo poprvé, že bych chytal v nejistotě.

Reklama