Článek
Co víc si přát po takovém zápase?
Co si přát? Asi nějakej steak s bramborama nebo něco takovýho (úsměv). Ne, je to super a Mensi (brankář Lukáš Mensator - pozn.red.) zase chytal výborně, zaslouženě byl vyhlášen nejlepším hráčem.
Ve druhé třetině nás ale Rusové hodně tlačili, věřili jste ještě, že to dopadne dobře?
Věřili, protože Mensi má opravdu úžasnou fazónu a pak jsme věřili, že se to někde šťastně odrazí. Rusové měli hodně šancí, zaplaťpánbůh, že to nevyužili. Ale my jsme si po druhé přestávce řekli, že máme dvacet minut a není kam spěchat, že nemusíme dát ten gól hned v páté nebo šesté minutě. Že si počkáme na šance a to se povedlo.
Jak byste okomentoval vyrovnávací gól?
Na modré čáře se puk odrazil a Petr Kumstát mi to ještě přihrál před branku. V tu chvíli jsem si myslel, že je to úplný blázen! Protože on byl před bránou, ani se nedíval, a najednou to dával ještě mně! Klidně mohl zavěsit sám.
Hodně jste přemýšlel, co udělat při nájezdech?
První nájezd mi poradil Jarda Bednář, že to mám dát bekhendem nahoru. Při tom druhém nájezdu jsem chtěl udělat to samé, ale skočil mi puk a já už to nestihl, to mě naštvalo. Ale když jsem jel potřetí, tak jsem si řekl, že se s tím nebudu mazlit.
Pálil jste se zavřenýma očima?
Nedíval jsem se do toho místa, abych brankáře neupozornil, ale přece jen tam byla vidět menší škvíra. Hlavně šlo o to správně puk trefit.
Jak byste zhodnotil celé vystoupení v Karlových Varech?
Pro mě to byl dost náročný turnaj, cítím se docela dost unavený.
