Článek
Věřil jste, že se ještě do reprezentace podíváte?
Upřímně, vůbec. Překvapilo mě to. Nikdy jsem nedosáhl na vrchol v podobě mistrovství světa. Už jsem o tom nepřemýšlel, věk je trošku pokročilejší.
Musel jste po vyřazení z play-off měnit své plány?
Plány mi to moc neměnilo, chtěl jsem se věnovat rodině a být co nejvíc s ní. To se teda nepovedlo. (úsměv) Rodina ví, že jsem sportovec a má pro tohle pochopení a drží mi palce.
Jak reagovali parťáci v klubu jako Jiří Vykoukal nebo trenér František Výborný?
Na jednu stranu mi gratulovali, na druhou se mi smáli, kam mě to na stará kolena vzali. Říkal jsem jim, že jsou i starší hráči a hrajou déle a líp. (úsměv)
Tomáš Pöpperle (vlevo) a František Ptáček sedí v kabině na přípravném kempu před MS na Slovensku v Kravařích.foto: ČTK/Jaroslav Ožana
Kádr se bude do mistrovství světa ještě dost měnit. Budete to prožívat?
Prožíval jsem tohle před x lety, kdy jsem měl tu šanci se dostat co nejvýše, teď asi už nebudu vystresovaný jako zamlada a užiju si všechen čas, který tu strávím.
Takže jste neváhal, jestli tento přípravný kemp podstoupíte?
Trenér mi zavolal a na rovinu se zeptal, protože zná můj věk, jestli se mi chce přijet. Já byl rozhodnutý, že mu pomůžu, dokud tu budu platnej a pak když tak pojedu domů.
V poslední době se vám dařilo, takže berete reprezentační soustředění jako šanci si prodloužit sezónu a vaši formu ještě prodat?
Určitě. Je pravda, že na konci jsem měl formu i nad svá očekávání, to nezastírám.
Přesto jste na reprezentaci nemyslel?
Mě to ani nenapadlo. Když se člověk se dívá na televizi a čte o krajáncích, říká si, že jsou dobří a pojedou. Že bych se tam mohl zařadit já, to mě nenapadlo.
Čemu přičítáte, že jste v 35 letech odehrál jednu z nejlepších sezón vaší kariéry?
Našel jsem, co mi vyhovuje, co mé tělo potřebuje. Je třeba pracovat celý rok a neříci, v létě jsme si to odmakal a ono to nějak vydrží. To je lež.
Když třinecký Jan Peterek odehrál 900 zápasů v extralize, říkal, že ho brzy překonáte, budete hrát ještě deset let a dotáhnete to na 1500 utkání. Jak se vám to poslouchá?
Když to slyším, tak se cítím dobře, ale ráno po zápase to takové nebývá…. Uvidíme, co se mnou předvede zdraví a jak dlouho mě nechá hrát.
