Článek
Jak moc vás trápí skutečnost, že reprezentace ze šesti utkání na turnajích evropské série v této sezóně žádné nevyhrála v základní hrací době?Je fakt, že sbíráme body za remízy a tři prémiové jsme získali výhrami při nájezdech. Z toho mohu mít smíšené pocity, ale na Karjale jsme našli cestu, jak vyhrát zápas, i když v něm nemáme navrch. Když se na to podíváte z druhé stránky, tak jsme podlehli jen Finům, kteří přišli na to, že nám nesedí důrazný hokej, proto s ním úspěšně vyrukovali už v Pardubicích a nyní znovu v Helsinkách. Ani proti nim špatně rozehrané zápasy ale mužstvo nezabalilo. Naopak Rusové nás od dubna v pěti zápasech za sebou nezdolali. Tým zdobí vůle, i když se nedaří a třeba se trápí v koncovce.
Proč je ale pro národní mužstvo tak obtížné dát gól?Snad nedělní zápas na Karjale s Ruskem, kdy jsme poprvé v letošní Euro Hockey Tour dokázali v základní hrací době vstřelit více než jediný gól, může být náznakem zlepšení. Hráči se ale těžko dostávají do šancí a v nich pak nejsou zvyklí, že musí rychle a pohotově zakončit. Navíc před brankou soupeře to bolí. V reprezentaci prostě nestačí jen dovednost z ligových soutěžích.
Zdá se i vám, že rozpačitá hra národního mužstva je odrazem slabší úrovně nejvyšší domácí soutěže?Jsou hráči, kteří v extralize dominují a najednou vidíme, že to na mezinárodním poli nestačí. Pro ně je to ale cenná zkušenost, která je může posunout dál. Zjišťují, že mezistátní konfrontace je o něčem jiném a ukazuje spoustu věcí, na nichž musejí hráči zapracovat a co zlepšit. Když se nechají od soupeře přebruslit, zákonitě se dostanou pod tlak. V tom se odráží pasivita, někdy i slabší kondice, byť se snažíme držet rychlý rytmus střídání. Není však dobré se pitvat pouze v negativech, to se dál nedostaneme.
Co tedy hráčům vštěpujete do hlavy?Klukům připomene základní chyby, ale hlavně je důležité vypíchnout pozitivní věci, jako byly na Karjale třeba výkony brankářů či dobře sehrané přesilovky. Od toho se můžeme odrazit. V reprezentaci mají všichni hráči při obrovském herním nasazení možnost se prezentovat a poznat, jak na tom vlastně hokejově jsou. Takový tlak jako při mezistátních zápasech cítí snad jen při vrcholných okamžicích play-off. A nakonec, proč to neříct, hrají tu i o kontrakty.
Proč ale vzala za své vaše vize o jakési kostře týmu, s níž byste absolvoval všechny čtyři evropské turnaje a doplňoval ji talenty či hráči s nejvyšší aktuální výkonností?Byla to bláhová představa, něco takového nejde realizovat v nabité termínové listině a s hráči po celém světě. Obměna je nutná. Navíc hráči stále odcházejí do zahraničí, a když je nemáte pod kontrolou v extralize, je složité posoudit jejich formu. Zatímco fotbal má termínový kalendář postavený na akcích reprezentace a Lize mistrů, v hokeji je to úplně jinak. A navíc kluby se brání, abychom jim brali hráče na všechny čtyři turnaje, protože se bojí zranění. Jak mám vysvětlit trenéru Vůjtkovi, že mu teď v Kazani bude Duda chybět tři měsíce? Zavolám mu, ale určitě mi nepoděkuje a příště třeba raději řekne, že jeho hráč není ve formě. Nejsme daleko od toho, že budeme mít na každé akci jiný tým.
