Hlavní obsah

Koupil metr čokolády, kabina se řehtá. Vampola je spokojený, až na drahou Ženevu

PRAHA

Štěstí našel ve městě, o kterém psal už Caesar. Před měsícem opustil švédskou Timru a zamířil do švýcarské Ženevy. Hokejista Petr Vampola zakotvil v městě bank, francouzštiny a čokolády. Výkony na ledě útočníka dovedly opět k reprezentaci, zahraje si na turnaji Channel One Cup. „Loučení bylo ve Švédsku těžké, byl jsem tam spokojený, ale podvědomě jsem se trápil, chtěl jsem nový impulz,“ vysvětlil změnu podnebí Vampola.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Petr Vampola na srazu národního týmu

Článek

„Spokojenost ve Švýcarsku určitě je, hlavně týmová. S Timrou jsme byli poslední, chtěl jsem nový impulz, nikdo nechce jen prohrávat. Švýcarsko byla výzva, klub byl předposlední a ztrácel asi deset bodů na osmičku. My jsme teď z devíti sedm zápasů vyhráli a máme dva body na osmého, takže velká spokojenost,“ září devětadvacetiletý útočník, který věří, že se Servette Ženeva bude hrát play-off a udělá velký úspěch.

On sám se uvedl ve velkém stylu. První zápasy zářil a byl vyhlašován nejlepším hráčem zápasu. A to pětkrát v řadě. To s jedním může i zamávat. „To ne. Kdyby mi bylo dvacet, tak asi jo, ale s věkem člověk ví, že se vše odvíjí od týmového výkonu. Bylo to příjemné, ale až přehnané, člověk si cítil už divně,“ přiznává Vampola, který si zvyká na jinou soutěž. Problém to ale není velký. Led a dvě branky jako všude jinde na světě.

„Přirovnal bych to ke Švédsku. Švýcarská liga je strašně rychlá, hraje zde spoustu Kanaďanů a Američanů, takže to je i tvrdý. Jsem mile překvapen, ale hráči tam nejsou tak vyspělí jako ve Švédsku nebo Čechách, myslím technicky. Určitě jde ale o těžkou soutěž.“

Petr Vampola (vpravo) a Tomáš Rolinek na tréninku hokejové reprezentacefoto: Právo/Jan Handrejch

Ve Švédsku mluvil Vampola anglicky. V Ženevě kolem sebe slyší hodně francouzštinu a němčinu. „Snažím se mluvit anglicky, není to úplně ideální, ale aspoň se zasmějí tomu, jak mluvím, takže se smějeme pořád,“ říká se smíchem útočník, který miluje jídlo a čokoládu. Však si také už jeden výstavní kousek domů donesl.

„Byl jsem nakupovat a měli metrovou čokoládu, neodolal jsem, už ji mám doma. Tu by nikdo nesnědl. Snědl jsem jednu táfličku, ta je velká jako dvě čokolády. Tohle je hodně dobrý. Je to recept na energii, ale já se musím v jídle hlídat, to mám rád, je to těžké,“ svěřuje se Vampola, který nekoupil první laskominu, kterou viděl.

„Byla v akci, takže jsem přemýšlel, že jich koupím více. Nakonec jsem koupil jen jednu. Ani nevím kolik stála, ale asi okolo tisícovky,“ odhaduje cenu Vampola, který je v Ženevě zatím bez manželky.

„Ta se mnou ale teď poletí, těším se, byli jsme dva roky bez sebe, když jsem byl v Rusku, to bylo složité,“ svěřuje se Vampola, který přivítá ženu ve městě, které nepatří k nejlacinejším. „Ženeva je krásné město akorát docela drahý. Člověk je z toho vykulený. Tohle se dá ale v uvozovkách přehlédnout.“

Reklama

Související témata: