Hlavní obsah

Nejsem Bobby, brání se další Holík v hokejové reprezentaci

Praha

To jméno mívalo v hokejové reprezentaci sakra velký zvuk. Bratři Jaroslav a Jiří Holíkové bývali v 70. letech nepostradatelnými hráči úspěšné generace, která se podílela na třech titulech mistrů světa. Do národního týmu se v 90. letech prosadil i syn Jaroslava Robert, jenž hrál na MS v jednom útoku s Reichelem a Jágrem. A nyní je tu další Holík. Se slavnou rodinou jej sice žádné spřátelené vazby nepojí, ale i on by to mohl dotáhnout daleko.

Foto: Zdeněk Němec, ČTK

Petr Holík ze Zlína (vlevo) se snaží překonat plzeňského Adama Svobodu ve třetím čtvrtfinálovém duelu play-off.

Článek

Dvacetiletý Petr Holík je rodák ze Zlína, kde prošel mládežnickými kategoriemi. Se slavnými Holíky má snad společnou jen přezdívku "Bobby" - tak se po usazení v zámoří přejmenoval Robert Holík. "Bobby mi říkal jeden trenér ve Zlíně. Ale kluci z kabiny mi tak neříkají, pro ně jsem Holas. To jenom občas mi tak někdo řekne, ale není to moje oficiální přezdívka," smál se Petr Holík na úterním srazu reprezentace v Praze.

Vzorem je Marián Hossa

Slavnější jmenovec ostatně nebyl ani jeho vzorem, když hokejově dospíval. "Tak samozřejmě jsem jako každý obdivoval Jardu Jágra, ale nejvíc se mi vždycky líbil Marián Hossa," překvapí svým výběrem. Sám do NHL zatím není draftovaný a opěvovaná soutěž ostatně ani není jeho hlavním cílem. "Tak jasně, že bych si tam rád zahrál, ale není to úplně taková ta moje meta. Tou  vždycky bylo hrát v reprezentaci a dosáhnout s ní nějakého úspěchu," tvrdí Holík.

První krok k tomu už udělal, v současném národním týmu, který se chystá na mistrovství světa ve Švédsku, figuruje jako jeden ze tří nováčků. "Jsem rád, že mohu být v jednom týmu s takovými hráči, trénovat s nimi, a něco se naučit. Je to pro mě nová zkušenost a velká čest, že tu mohu být," vykládal pokorně útočník Zlína, jenž má za sebou už dvě mistrovství světa do 20 let.

Že by se ale dostal i na elitní klání seniorských týmů? Z takové příležitosti se mu hlava netočí. "Takhle vůbec nepřemýšlím. Já si nedávám nějaké dlouhodobé cíle. Soustředím se na tréninky reprezentace a dva přípravné zápasy v Lotyšsku. Mistrovství světa je pro mne asi nereálné," myslí si hráč, jenž do extraligy dospělých naskočil teprve v loňské sezóně a hned ve druhém utkání vstřelil svůj premiérový gól.

Lepší než se válet na pláži

Letos se se Zlínem dostal do čtvrtfinále play-off, kde nestačili na Plzeň. I proto v semifinále fandili dalšímu soupeři Západočechů - brněnské Kometě. "Tak jasné, je to Morava. Mají dobré mužstvo a snad ten titul nakonec udělají," přeje si Holík, jenž je v reprezentaci i s parťákem ze Zlína Ondřejem Veselým, další spoluhráč Petr Zámorský nakonec pro nemoc nedorazil.

O reprezentační nominaci se před pár dny dozvěděli společně. "Po vypadnutí v play-off jsme měli s kluky ze Zlína týmovou večeři a během ní mi zazvonil telefon, kdy mi byla oznámena nominace. Asi za pět minut poté pak zazvonil telefon i Ondrovi a nakonec i Zámorovi," usmíval se Holík. Pozvánka mu trochu překazila plány na dovolenou. "S klukama ze Zlína jsme chtěli jet někam k moři, ale ještě to nebylo objednané. A já jsem rád, že jsem tady, než abych se válel někde na pláži," rozhodně nelituje.

Reklama