Článek
Tomáš Kaberle si pod pěti kruhy zahraje počtvrté za sebou a už má bronz z Turína 2006, čímž se stal úspěšnější než táta František, který startoval v Lake Placid 1980, kde na medaili nedosáhl. „Rozhodně se ale na něj nevytahuju. Společné můžeme mít, že olympiádou napíšeme tečku za reprezentační kariérou," vykládá Kaberle, jemuž krátce po návratu ze Soči bude 36 let. „Člověk není nejmladší a jsem rád, že vyšla poslední šance jet na olympiádu."
Další obránce Ladislav Šmíd u otce stejného jména často viděl olympijský bronz z Innsbrucku. „Vždycky mi medaili ukazoval a říkal, že dokud nepřivezu podobnou, tak je doma šéf. Teď, přesně padesát let po něm, dostanu šanci," uvedl pro list Calgary Herald 27letý Šmíd, jenž ještě nebyl na světě, když táta reprezentoval. „Dlouho měl tendenci mi radit, jak hrát, ale nakonec uznal, že dnešní hokej je úplně jinde."
Bronz z Albertvillu 1992 má doma Leo Gudas, otec debutanta pro Soči. „Tátovi jsem volal prvnímu, když jsem z on-line přenosu zjistil nominaci. Byl hrozně rád, že to takhle vyšlo. S mamkou prý na to hned otevřeli šampus," líčil pro ČTK Radko Gudas.
„Trenér Hadamczik mi řekl, že si v Soči sedneme a nakreslí mi, co ode mě přesně bude chtít a čeho bych se měl třeba vyvarovat. Jsem připravený se ve všem podřídit, nebude mi vadit absolutně žádná role," ujistil 23letý řízný obránce Tampy, vyznávající silový styl hry.
