Článek
Potřebujete se vyladit do olympijské pohody?
V Rusku jsme během ledna odehráli jedenáct utkání a bylo toho fakt dost. Už jsem ale pookřál. V kabině, kde všichni mluví česky, se člověk hned jinak naladí. Pro mě je vzácností i to, že se nehraje a můžu věnovat veškerý čas rodině. Chvilky s malým Denisem (roční syn – pozn. aut.) mě nabíjejí.
| Mějte informace ze sportu vždy po ruce! Stáhněte si do telefonu aplikaci Sport.cz na Google Play a AppStore. |
Měl jste hned jasno, že půjdete na led se Slavií?
Věděl jsem okamžitě, že nezůstanu v Rusku. Petrohrad čeká relaxační soustředění v Dubaji. Příprava se Slavií pro mě byla nejlepším řešením, všechny tu dobře znám a můžu trénovat s mužstvem, což je lepší než individuálně.
Berete jako výhodou, že jste dějiště her poznal už při prosincovém turnaji?
My jsme si v Soči tehdy osahali jen hokejovou halu a její zázemí, olympijskou vesnici teprve dokončovali. Poznali jsme ale přísný bezpečnostní režim a musíme počítat, že vstup do areálu se pokaždé protáhne. Ale to už k olympiádám patří, Vancouver byl taky samá kontrola.
Chystáte se v Soči na páteční slavnostní zahájení?
Nechtěl bych o něj přijít. Ruští novináři sice tvrdili, že na plochu půjde z každé země jen vlajkonoš, ale ať už bychom byli na place, nebo na tribuně, bude to určitě silný zážitek.
Kvůli zranění jste přišel o poslední dvě mistrovství světa, takže vás čeká první velká akce od zisku bronzu v roce 2011. Těšíte se o to víc?
Na turnaj, kde se potkají nejlepší hráči planety, se těší každý. A je úplně jedno, jestli byl na všech mistrovstvích nebo ne.
Trenér Hadamczik uvažuje, že by obnovil vaši spolupráci s Jágrem a Plekancem právě ze šampionátu v Bratislavě. Co tomu říkáte?
Jestli to tak bude, tak se samozřejmě těším. Moc by mě lákalo mít vedle sebe Džegra s Plekym. Za sebe snad můžu říct, že jsme si hokejově sedli. Nejdůležitější ale je, abychom udělali dobrý tým. Já se jen budu snažit mu co nejvíc prospět. I když se nám papírově nedávají moc velké šance, chceme něco pořádného uhrát.
