Článek
"Jsem docela pamětník, taky jsem si spočítal, že na turnaj do Ruska jsem jel zase po osmi letech. Tehdy to bylo také před olympiádou, ale to jsme triumfovali, zatímco letos to dopadlo úplně opačně a přitom jsme až na to trápení s góly, nehráli špatně."
Hlaváč tušil, že letošní Rosno cup je pro něj poslední příležitostí upozornit na sebe v souvislosti s nominací do Turína. "Když to vyjde, bude to super, když ne, tak se budu koukat v televizi. Nechtěl jsem v Moskvě moc myslet, jak blízko či daleko je olympijská šance, jen by to zvyšovalo nervozitu," tvrdil útočník.
Ve švýcarské lize je spokojený, i když Ženevě patří až předposlední příčka v tabulce. "Nějak se nám nedaří, hlavně máme spoustu zraněných. Zůstávám ale optimistou, že to do play-off dotáhneme," líčí Hlaváč, který má v pětadvaceti ligových zápasech bilanci pěti gólů s třinácti přihrávkami.
Bral nejlepší smlouvu, která přišla
Hodnotit hokejový přínos angažmá v Ženevě je podle něj složité. "Kanadský kouč McSorley je hodně impulzivní a vyznává zvláštní herní styl založený na dlouhých přihrávkách obránců. Málo se kombinuje. Na křídle potřebuji dobrého centra, aby mi pomohl s puky, a od zranění krajana Groška mi v tomto směru nikdo moc nevyhověl," vykládá Hlaváč.
Lakonicky vysvětluje, proč se v létě rozhodl pro ženevskou nabídku: "Vzal jsem prostě jako fakt, že jednání v NHL nedopadla, a přijal nejlepší smlouvu, která se vyskytla."
Na život ve Švýcarsku ale nedá dopustit. "Ženeva je pohodové město, lidi jsou příjemní a libí se tam celé naší rodině. Hodně času trávím s dcerkou, chodí na bruslení, gymnastiku a tancování." Na Vánoce se ale těší domů. "Den před Štědrým večerem sice ještě hrajeme zápas, ale pak už máme zamluvenou letenku. Měl bych dostat čtyři dny volna. Vyrazíme na chalupu na hory, nejspíš si zalyžovat."
