Článek
Tušil jste, že v Göteborgu naskočíte hned do prvního zápasu?
Ne, až ve středu ráno jsem byl určen na Švédy. Bylo jasné, že se o porci utkání s Francíkem (Pavel Francouz) podělíme, a neřešil jsem, který soupeř na mě vyjde. Jsem rád za šanci ukázat, že ještě umím chytat. Cítím se teď asi nejlíp za celou sezónu, tak doufám, že si to přenesu i do nároďáku.
Nepoznamenal vás marný boj Čerepovce o play off?
Snažím se neupadat do psychické jámy, i když tým prohrává. Myslel jsem, že nálada bude ještě horší, když počtvrté za sebou uniklo play off, ale už jsou docela zvyklí. Snažím se dělat v brance to nejlepší, co můžu, a mít tak dobrý pocit ze svých výkonů.
Přispívá k pohodě i nová role otce?
Na tu si ještě zvykám, zatím jsem spíš jen takový fotr přes Skype... Žena se synkem byli během celé sezóny doma v Česku. Měli za mnou poprvé přiletět v listopadu, jenže malej onemocněl. Pak jsme hráli měsíc skoro pořád venku, tak to nemělo cenu, a teď po repre pauze už máme jenom tři zápasy. Snad je dohrajeme se ctí.
Takže jste synka, který se narodil v létě, moc neviděl?
V Čerepovci byli docela vstřícní, takže jsem domů za miminkem lítal každý měsíc. Byl jsem doma šestkrát na tři čtyři dny, takže nějaký čas jsem s rodinou přece jen strávil.
Proč jste dali synkovi nezvyklé jméno Tobin?
Chtěli jsme Tobíka, ale kvůli koncovce ř v příjmení jsme zamítli klasickou podobu Tobiáš.
Váš bratr a kapitán reprezentace Jan má dvouměsíční dítě. Porovnáváte zkušenosti?
On je taky spíš táta přes telefon. Teprve až se sejdeme v létě a budeme měsíc dva s prckem, tak můžeme porovnat, kdo má větší pytle pod očima a kdo toho míň naspal... (smích)