Článek
Olympiádu v Koreji dohrával s nataženým vazem v koleni. Skončil sezónu v Chabarovsku a po domluvě s reprezentačním trenérem Josefem Jandačem dostal čas na zotavení. „Chodil jsem na led sám v Kroměříži, po dlouhé době půjdu na led zase s týmem, těším se."
Tréninky, přípravné zápasy a na konci nominace na šampionát, kam chtějí všichni z kempu. Svoji roli ještě sehrají hráči ze zámoří. „Tohle bývá většinou každý rok stejný, že se někdo nedostane do play off, případně postoupí a pak vypadne. Potom záleží na zdraví, omluvenkách, bude se to scházet pár týdnů," je v klidu Jordán, který by rád na krk konečně pověsil medaili.
MS 2014 a čtvrté místo, o rok později opět brambora, další rok pátá příčka. Loni se kvůli zranění nedostal do nominace. Letos má dvě šance. Z olympiády zase čtvrtá příčka. Co si poveze z Dánska?
Dost bylo čtvrtých míst
„Čtvrté místo z olympiády mě nikdy neopustí, kdo ví, jestli se tam ještě někdy dostanu. Medaile byla relativně blízko, bohužel. Tohle bude s hráčem do konce života, pokud nezíská jinou medaili," přiznává Jordán a věří v úspěch v nadcházejícím turnaji.
Rád by prožil euforii v národním týmu, tu menší zažil v KHL, když se s Chabarovskem dostal po play off. „Klub tam asi osm let nebyl, bylo to parádní. Čekali jsme do posledního zápasu, jak odehraje Sibiř (Novosibirsk). Seděli jsme na hotelu a sledovali zápas. Nervy to byly šílený. Někomu třeba přeskočil puk na modré čáře, jeli dva na jednoho, všichni jsme stáli a křičeli, aby nedal gól. Po zápase byla velká radost," vzpomíná obránce na chvíle, pro které měsíce všichni hrají, aby si je mohli poté vychutnat.
Zažije radost i v Dánsku? „Už mám dost čtvrtých míst, už by to chtělo nějakou placku. Na turnaji to je o jednom zápase, abyste hráli o medaile. Pak je další věc, aby se jedno ze dvou dalších utkání zvládlo. Minulý rok jsem byl zraněný, teď jsem zdravý a těším se."
