Článek
„Třeba nás silný soupeř i maličko podcení. Nikdo nejsme draftovaní v prvních kolech do NHL a přišli jsme během turnaje o hráče, kteří by to vzali na sebe a dokázali rozhodnout. Bude proto nutné těžké čtvrtfinále odmakat jeden za druhého. Všichni do toho půjdeme na max, naší hlavní předností musí být týmovost," vykládá rodák z Kadaně. Hokejově ale vyrostl v Letňanech a není nijak příbuzný s obráncem Luďkem Čajkou, který před třiceti lety tragicky zemřel po následcích nárazu do mantinelu při ligovém utkání s Košicemi a nyní je po něm pojmenován zlínský zimní stadion.
Český tým má za sebou těžkou základní skupinu, ve které se utkal mj. s Ruskem, USA a Kanadou. Ani v jednom případě také nebyl favoritem, ale nakonec získal čtyři body. „Když si to srovnáme v hlavě, můžeme toho využít. Naší výhodou by měla být i podpora fanoušků, tu vidím čistě pozitivně," říká Čajka a připouští, že každý zápase reprezentace v Ostravě provázela spousta emocí.
„Skupinu jsme mohli uhrát lépe, ale to už je jedno. Ve čtvrtfinále jde do tuhého, už není na co se šetřit, ani kam uhnout," uvědomuje si. „Jen nesmíme Švédy nechat moc hrát s pukem. Už tady ukázali, jak jsou skvěle technicky vybavení," připomíná gól Höglandera, který v duelu s Finskem předvedl parádičku po vzoru Granlunda z MS dospělých před devíti roky. „Nabral puk za brankou na čepel hole a florbalovým způsobem ho hodil za záda gólmana. Na takové věci si musíme dát pozor," varuje Čajka.
Před Švédy, kteří mají v kádru šikovné hráče v čele s nejlepším střelcem turnaje Samuelem Fagemem, má obecně respekt, ale hledá na ně i protibraň. „Skvěle bruslí, jsou kompaktní, ale myslím si, že když jim půjdeme do těla a budeme je dohrávat, můžeme jim rozhodit styl. Proti Švédům je prostě třeba dřít a hokej jim takříkajíc znechutit," dumá.
„Jen si musíme dát daleko větší bacha na fauly, hlavně v útočném pásmu jsou úplně zbytečné. Rozhodčí tady pískají hodně věcí, stačí malé zaháknutí protihráče nebo jemné seknutí, to všechno trestají. Už je načase se toho vyvarovat, tým tolik neoslabovat," vykládá Čajka, který se v necelých patnácti letech vydal do ciziny.
Zleva Matěj Pekař a Bowen Byram z Kanady.
Švýcarská cesta se osvědčila
Volil švýcarskou cestu. „Pro mě byla zásadní dobrá možnost skloubit hokej a školu. Měl jsem v plánu to zkusit jen na rok, pak se rozmyslet, co dál. Dostával jsem ale neustále nabídku jít do lepších klubů, potom jsem v Zugu i maturoval a od léta hraju za Ženevu a už jsem tam naskočil i mezi dospělými. Jak odehraju ve Švýcarsku pět let, tak získám jejich ligovou licenci od příští sezony nebudu spadat do kvóty cizinců, což by mohlo zvýšit moji šanci pravidelně hrát," říká Čajka, jenž před dvěma lety dával vítězný gól reprezentace při senzačním čtvrtfinálovém vyřazení Kanady na juniorském MS do 18 let.
„Příjemná vzpomínka. Tehdy to hlavně Dosty čapal, třeba bychom se tím mohli inspirovat. Navíc Švédové nás tam porazili v zápase o bronz, takže jim máme co vracet," zasní se Čajka. „Náš ročník je dost podceňovaný, zatím jsme ale na velkých akcích dokázali všechno obrátit v ve svůj prospěch. Na Hlinkově memoriálu jsme byli druzí, potom na šampionátu osmnáctek jsme postoupili do semifinále, byť to nikdo nečekal. Takže zkusíme překvapit zase," dodává.
