Článek
Kajakář Jiří Prskavec, úřadující mistr světa i Evropy, přijel na rozhovor v olympijské vesnici v Riu de Janero na skateboardu.
Korejští sportovnci při ceremoniálu v olympijské vesnici.
Kubánci v olympijské vesnici.
Argentinští sportovci si v olympijské vesnici střihli nohejbal.
Označení vesnice úplně nesedí, přesnější by bylo pojmenování olympijské město. Vždyť během her pojme na 17 000 sportovců a jejich doprovodu, a pokud by nepotřebovali na tréninky a závody, ani by nemuseli areál opouštět.
Do vesnice se lze dostat jen přes kontrolu. Zdánlivě pečlivou, každý musí projít bezpečnostním rámem, tašky projedou scannerem jako na letišti. Jenže po druhé třetí návštěvě už člověk zpozoruje, že prohlídky zase tak nekompromisní nejsou. „Občas mi to připadá jako na nějakém dětském táboře," kroutí hlavou veslař Ondřej Synek.
„Existuje celosvětová hrozba terorismu a tady dva studenti stojí u vchodu, kontrolují akreditace a ani se pak nepodívají na monitor, jestli jsem to já," podivuje se čtyřnásobný mistr světa na skifu. „Dneska zase přijeli cyklisti, dali kola vedle, proběhli rámem, vzali kola a jeli. Kdyby chtěli, v bidonech propašují cokoliv," popisuje další historku, která příliš nekoresponduje s tisíci po zuby ozbrojených vojáků v okolí olympijských sportovišť.
Česká výprava je vidět
Za kontrolou už se rozkládá náměstí s tzv. mezinárodní zónou. Skifařka Mirka Topinková Knapková si v ní byla na místní poště vyzvednout známky se svým portrétem, které si nechala vyrobit, skupinka vodních slalomářů zase mířila pro kávu do řetězce rychlého občerstvení, z něhož se vinula fronta až ven.
Do obytné zóny se s výjimkou dvou otevřených odpolední pro média dostanou už jen ubytovaní sportovci. Najít dočasné domovy větších výprav není problém. Z dálky je vidět nápaditá výzdoba, některé země vystačí s obřími vlajkami, jiné zvolily hrátky se slovy v angličtině (Slovinci „I feel sLOVEnia", Maďaři „We are Hunbeliavable").
A Češi? I přes den je jejich budova bez problémů k nalezení, vlajky a nápisy Czech Team visí na každém balkóně. Ale teprve za tmy, která teď během kalendářní zimy v Brazílii přichází už před šestou hodinou večerní, je českými sportovci obývaný dům k nepřehlédnutí. Postavička legendárního běžce Emila Zátopka, která provází celou českou účast v Riu, se barevně rozzáří a je nejviditelnější dominantou v celé vesnici.
I vnitřek budovy si Češi vybavili podle svého. „Snažíme se, aby to tu měli co nejhezčí," popisuje šéf české mise Martin Doktor. Bývalý kanoista na hrách většinou bydlel mimo hlavní olympijskou vesnici, a tak její chod naplno poznává až jako funkcionář. „Tahle je krásná. Kdyby řemeslně zvládli i detaily, byla by nejhezčí, co jsem kdy viděl," vypráví Doktor.
Všechny pokoje ještě nepřevzali
Na odstranění technických problémů pracovalo v posledních dnech 600 dělníků. „Vymyšlené je to hezky, jen kdyby udělali zatěžkávací zkoušku čtyři měsíce před hrami, nejsou potíže," líčí Doktor. Všechny pokoje tak ještě česká výprava od organizátorů nepřevzala.
„V některých se nedalo bydlet. Z trubky, kterou projeli vrtačkou, tekla voda do zdi a to se musí vyřešit jinak, než že to ucpou špuntem a natřou. Takže to celé vybourali, ale věřím, že do neděle, kdy už tu budeme mít téměř kompletní výpravu, to bude v pohodě," říká.
Spolu se Slováky získali Češi strategicky umístěnou budovu v těsné blízkosti jídelny. Ta však připomíná spíš obří hangár, ve zhruba 200 metrů dlouhé stavbě se nonstop střídají sportovci a můžou si vybrat z různých mezinárodních kuchyní podle chuti.
Jak se odreagovat?
Byť názory na kvalitu stravy se i mezi českými olympioniky liší. „První dny se nám to hrozně líbilo, mysleli jsme, že se jídlo bude měnit. Ale teď už nevím, co si vybrat, snídaně jsou to, co tam bylo celý den předtím," hlásí mistryně světa ve vodním slalomu Kateřina Kudějová.
Odreagovat se sportovci můžou v tzv. Entertainment centru. „Zašli jsme tam a zkusili s trenérem různé hry. Je tam playstation, sega, člověk se tam dokáže vybít," říká judista Jaromír Ježek, který však teď při nezbytném shazování bude častějším návštěvníkem spíše ve fitcentru. „Bývá tam docela plno, ale člověk si pak většinou nejde, co potřebuje," vypráví. Běhat může i po dráze, která vede po celém obvodu vesnice.
Hned vedle kanceláře vedení mise má své nádobíčko zdravotní personál. „Žádný větší problém jsme zatím řešit nemuseli," hlásí s úlevou šéflékař české výpravy Jiří Neumann. Ale to neznamená, že by se svými kolegy měl volné dny. K dispozici je prakticky neustále pětice lékařů a fyzioterapeutů. „Máme tu diagnostický ultrazvuk pro akutní stavy, léky i další přístroje. A pokud bychom něco neměli, 60 metrů od nás je poliklinika, kde je i rentgen, oční, ušní, gynekologie a další obory," vypráví Neumann.
