Článek
Hned na úvod vás čeká soutěž o medaili ve vzduchové pušce. V jakém jste rozpoložení?
Dolehla na mě nervozita. Cítila jsem se, jako když jde člověk ve škole na zkoušky. Dokonce jsem raději ve čtvrtek večer místo klidu vyrazila na otevření Českého domu v Riu a dala jsem si plzeňské pivo, abych se rozptýlila. To jsem měla hodně slabou chvilku. Manžel mě musel dost uklidňovat, když jsme si telefonovali.
Dolehl na vás tlak očekávání až v Riu? Nebo jste jej vnímala už dlouho s předstihem?
Až po příletu do Brazílie. V Londýně byla středem pozornosti Kateřina Emmons, mě si nikdo nevšímal, což mi sedělo. Teď je to horší, tlak je veliký. A ještě všichni říkají, že jsem už získala bronzovou medaili, tak teď udělám zlatou. Ale musím se s tím poprat.
Máte zaručený způsob na vyladění psychické pohody?
Trémistka jsem ve všem. Ve škole při zkouškách to nevadilo, ale ve střílení jde o horší stav. Snažím si však nepřipouštět, že jde o olympijský závod a jeho význam. Pustím si v hlavě film, kde všechno běží ideálně. Jakmile si připustím nervozitu, tak tělo nereaguje správně.
Je pravidlem, že v den závodu se probudíte v ideálním rozpoložení?
Někdy se to stane. V Londýně jsem vlastně měla stejný stav. Před vzduchovkou jsem byla nervózní. Jde o první disciplínu, která mě čeká. Před čtyřmi lety po prvním závodě přišla určitá úleva a v den, kdy jsem získala bronzovou medaili, jsem byla v absolutní pohodě. Už od ranního probuzení.
Dodával vám sebevědomí i trénink na olympijské střelnici?
Ano, dařilo se mi dobře. No, to by ve škole bylo za tři, takže vlastně výborně. Jenže to se nedá příliš srovnávat. Kolikrát je příprava před závodem vynikající, ale klíčové okamžiky pak nevyjdou. Rozhodně pro mě nervozita nepředstavuje dobré znamení jako u jiných sportovců.
Samotná střelnice vám vyhovuje? Žádné problémy nebyly?
Všechno je fajn, podmínky jsou super. Jen mě mrzí, že nemáme žádnou olympijskou výzdobu. Připadám si jako na běžném závodě. V Riu střelnice olympiádou nedýchá.
Vynahrazujete si vše alespoň v olympijské vesnici?
No, zatím moc ne. Ráno vstáváme v šest a v devět chodíme spát. Než se dojede na střelnici, všechno připraví... Ale měla jsem fajn zážitek, když jsem si v jídelně odnášela jídlo a najednou mě někdo zdravil. Tak jsem se otočila a byla překvapená, že se ke mě hlásí Petra Kvitová. To bylo super setkání.
