Článek
Věří, že odhalila silné stránky i slabiny protivnic. „Japonka Jamagučiová je hodně malá, ale dost běhavá. Určitě se proti ní budu snažit využít svou výškovou převahu a překvapit ji útočnou hrou," vykládá Gavnholt, která dvakrát potká asijský styl. „Jing Yi Tee z Malajsie musím přinutit hodně k pohybu na kurtu a být připravená z obrany chytat její vyhlášené smeče," líčí.
Za svého dánského trenéra provdaná Gavnholt navíc věří, že prodá zkušenosti. „Už je to moje třetí olympiáda, třeba soupeřky při svých premiérách budou nervóznější. Snažila jsem se pracovat v tréninku na rychlosti a dynamice, abych byla správně výbušná," říká česká badmintonistka. „Myslím si, že když budu hrát to, na co mám, tak si sen o osmifinále v Riu můžu splnit."
Na rozdíl od většiny českých sportovců nejela do neznáma, hrála tam v březnu zkušební turnaj Grand Prix. „Už přímo v Riocentro pavilonu, skončila jsem třetí. Určitě bylo dobré si prostředí osahat. Klimatizace foukala tak silně, že míček strašně měnil směr, slíbili ji při olympiádě utlumit," říká Gavnholt, která ale z města moc neviděla. „Znám halu a hotel. Doufám, že se mi i teď bude dařit tolik, že zase nestihnu navštívit žádné památky," usmívá se.
Při zahájení OH ale chybět nechtěla. Minule v Londýně i před osmi lety v Pekingu, kde hrála ještě pod dívčím jménem Ludíková, na ně jít nemohla. „Pokaždé jsem hrála jen pár hodin po ceremoniálu. V Riu bych si nechtěla nechat ujít možná poslední šanci, jak získat zážitek na celý život," říká.
Ráda by si našla i čas na fandění dalším českým olympionikům. „Každý sport je krásný a má své kouzlo, takže se moc těším a doufám, že mi vyjde čas jít držet palce," přeje si Gavnholt, která odlétala do Brazílie bez obav. „Člověk tam musí být opatrný, ale to platí dneska prakticky všude na světě. Z různých stran jsem slyšela, jestli neriskuju kvůli nebezpečí viru zika, ale zjišťovala jsem si kolem toho hodně věcí a nebojím se."
