Článek
Co jste říkal na výkony britského dráhového týmu v Riu?
Posunuli náš sport do kosmu. Ve sprintu byl Jason Kenny neuvěřitelný. S Callumem Skinnerem jsem byl v Londýně v létě na závodech a jel s ním finále, přičemž jsem vyhrál 2:0. A teď jel o dvě desetiny rychleji, než já. Vědí, co dělají při každém kroku.
Britové spolupracovali v přípravě na olympijské hry s týmy formule 1. Jaké jsou vaše možnosti?
Pomohla mi mladoboleslavská Škoda. Ovšem vše se řešilo hodně na poslední chvíli. Čekalo se, jestli postoupím na olympijské hry.
A můžete přiblížit podobu spolupráce?
Když jsem měl definitivní jistotu cesty do Ria, tak se ve Škodě rozhodli, že mi pomohou. Dokázali vyzkoumat hodně věcí. Na základě jejich zjištění jsem změnil model používaných ponožek. Měl jsem největší odpor na nohou, tudíž jsem začal používat dlouhé se speciálními vroubky. Ty jsou i na kombinéze.
Důvodem jsou lepší aerodynamické vlastnosti?
Ano. Lépe to rozráží vítr, a pak netáhnu vzduchový pytel za sebou. Jde o malá procenta. Jenže když se nasčítají z deseti věcí, udělá to v součtu sto wattů, což dává tisíciny k dobru. Některé věci se hodně posunuly, jen je škoda, že jsme to nemohli řešit dříve.
Jakým způsobem se data pro výzkum v českých podmínkách získávají?
Byli jsme v 3D tiskárně, kde bylo instalovaných sto padesát fotoaparátů a kamer. Jel jsem na kole, zkoušel různé polohy, následně došlo k počítačové modelaci a počítalo se, jaký mám odpor při sedmdesáti kilometrech, a tak dále. Následně inženýři ze Škody vše propočítávali jako při vývoji aerodynamiky auta, a pak přijeli do Vídně na dráhový trénink. Zkoušeli jsme nejlepší polohu, ladili posed a držení rukou. Také různé přilby. I proto jsem měl třeba v kvalifikaci olympijského závodu ve sprintu jinou, než následně při samotném závodě.
