Článek
Jeden z mých bratranců byl drogovým dealerem," vzpomínala Silvaová na nelehké dětství. "Uvědomila jsem si, že judo je jedinou možností, jak utéci z tohoto smutného a drsného života," dodala.
Když jí bylo sedm, dali ji rodiče i se starší sestrou Raquel k bývalému trenérovi juda Geraldu Bernardesovi, který v sousední favele vedl školu bojových umění. Toho dívky zaujaly a řekl jim: "Když přestanete s pouličními rvačkami, udělám z vás špičkové judistky."
Rio Olympics : Brazil’s First Gold Medal Comes in Judo https://t.co/dNWaBQESHp pic.twitter.com/z4g8lQfeww
— Rio Olympics 2016 (@officialrio16) 9. srpna 2016
Zatímco Raquel v 15 letech otěhotněla, Rafaela se zakousla do tréninku a v roce 2008 se stala juniorskou mistryní světa. Totéž se jí podařilo o pět let později i mezi dospělými, mezitím si prožila zklamání po diskvalifikaci na olympiádě v Londýně.
"Lidé mě nazývali opicí a tvrdili, že patřím do klece," vzpomínala Silvaová na nejhorší období kariéry, kdy dokonce uvažovala o tom, že s judem přestane. Nakonec si to však rozmyslela, ještě více se vrhla do tréninku a o čtyři roky později je z ní národní hrdinka.
"Kéž by moje medaile sloužila jako příklad pro ostatní děti z Cidade de Deus. Je vidět, že i z takového prostředí se dá dojít k olympijskému zlatu i titulu mistryně světa," prohlásila Silvaová po diváky bouřlivě oslavené finálové výhře nad nasazenou jedničkou Sumijou Dordžsürenovou z Mongolska.
