Článek
Stavební ruch v okolí betonových dvorců samozřejmě nemůže konkurovat eleganci kurtů ve Wimbledonu, kde se hrálo o olympijské medaile před čtyřmi lety. „Není to zrovna parádní areál, i když se vše snaží dohnat, co nejvíc to jde," všímá si v Riu devětadvacetiletá tenistka.
Z okruhu WTA Tour je zvyklá na výrazně lepší péči a zázemí. O tenisty je na turnajích postaráno jako v bavlnce, na olympiádě si zvykají na spartánské podmínky. „Je to skok dolů, zažívám jiný standard," neskrývá Šafářová. „Ale stejně chci vyrazit kempovat, tak mám zdejší pobyt jako průpravu," vtipkuje.
Nestěžuje si. Kdyby jí přechod z luxusních hotelů do pokojů v olympijské vesnici tak vadil, nejezdila by pravidelně na hry. „Nejsem rozmazlená," ujišťuje aktuálně 28. žena žebříčku WTA. „Olympiáda pro mě pořád hodně znamená, stejně jako grandslamové turnaje. Jsem strašně ráda, že tady můžu být a bojovat za Česko o medaile," hlásí. „I když je nesmysl, že tu nejsou body," přidává se k zástupu tenistů kritizujících fakt, že hráči si v žebříčcích nepolepší ani případným triumfem.
Olympijský turnaj má ale jiné benefity. „Hlavně tu atmosféru," říká Šafářová. Nadšeně pozoruje dění ve vesnici, sbírá nové zážitky. „Je fajn potkávat různé sportovce, bavit se o tom, jaké jsou jejich soutěže a příprava," popisuje.
Na turnajích WTA si ostatně běžně nezahraje stolní hru Dobble či týmový olympijský kvíz, jako tomu bylo ve středu v sídle českého týmu v olympijské vesnici, ani nevymění tenisovou raketu za pingpongovou pálku. „Ale říkala jsem Ivetě (Vacenovské), že mi musí dát nějakou lekci, nebylo to moc dobrý," zkritizovala své vystoupené s pálkou za stolem.
