Hlavní obsah

Prskavcův příběh: prdítko v loděnici, boj s nemocí a olympijský bronz

sob (Rio de Janeiro)Sport.czPrávo

Jiří Prskavec starší startoval na dvou olympiádách. Když před cestou do Ria dostal otázku, jaký byl jeho největší olympijský zážitek, zasněně se usmál: „Ten teprve přijde.“ Nespletl se, z břehu kanálu v Deodoru dojatě sledoval boj svého syna, který nakonec získal olympijský bronz.

Foto: Natacha Pisarenko, ČTK/AP

Jiří Prskavec přijímá gratulace po zisku bronzové medaile.

Článek
Fotogalerie

K vodě ho nasměroval spolu se svou manželkou Marcelou. Oba jezdili na kajaku, Prskavcová se později stala fyzioterapeutkou slalomové reprezentace, její muž to dotáhl až k bronzu z mistrovství světa.

A od roku 1993, kdy se narodil, se na břehu začal objevovat i jejich syn Jíří, který pro shodné jméno s otcem okamžitě získal přezdívku malý Jířa. „Já ho vnímám od doby, co se pohybuju u slalomu, vzhledem k tomu, že vyrůstal prakticky na loděnici," nemusí lovit dlouho v paměti Prskavcův soupeř i kamarád Vavřinec Hradilek.

„Pamatuju si, že byl vždycky hrozně roztomilej, jak se tam v pěti šesti letech plácal, pořádně nebyl vidět. Jako takové malé prdítko si ho vybavuju," pobaveně vypráví Hradilek.

Kanada mu hodně dala

Prskacova tréninku se nejprve ujala maminka. „Tehdy ho to moc nebavilo, já bych na to neměl. A žena mu dala základy," vzpomíná Prskavec starší, jenž mezitím přesedlal z pozice závodníka do role trenéra.

Malý Jířa obdařen kajakářskými geny se rychle zlepšoval, jeho rozvoj přibrzdila jen Perthesova choroba postihující kyčle, po níž nemohl téměř rok chodit. Celá rodina pak strávila dva roky v Kanadě, kde působil Prskavec starší jako trenér. „To mi hodně dalo, závodně i do života," pochvaloval si jeho syn.

Rychle sbíral úspěchy v mládežnických reprezentacích, porážel výrazně starší soupeře. Vždyť v osmnácti se stal mistrem světa do 23 let a získal i medaili mezi seniory. „Dalo se čekat, že bude úspěšný. Ale není automatické, že to přijde, když má rodiče kajakáře. Hodně se mluvilo i o Luboši Hilgertovi, který je úžasný kajakář, ale ten výsledek mi chybí," říká Hradilek.

Střílet to hlava nehlava

Prskavcovi přechod od mládežnických kategorií mezi dospělé nedělal sebemenší problém. „Přitom tam se to hodně láme. Ale on se dostal do mančaftu, pak na té vlně jel celou sezónu a střílel to hlava nehlava," vypráví stříbrný medailista z londýnské olympiády.

Střílet to hlava nehlava? Tak by se dal charakterizovat Prskavcův styl. Všechno, nebo nic. „Když se mi před lety nepovedlo mistrovství světa juniorů, řekl jsem si, že už nikdy jízdu nepojistím a pojedu vždy na sto procent," prohlásil. A drží se toho, dravým stylem získal tři tituly mistra Evropy, jeden světový a teď bronz. „Ty extrémní průjezdy má nacvičené dokonale, piluje je od malička," ví Hradilek.

Jak se Prskavcovi bude s medailí žít? Hradilek o tom ví své. „Poradil bych mu, ať si to vše užívá a nenechá se semlít tím, co se strhne. Ale já myslím, že ho doma pohlídají, pořád je pod velkým vlivem rodičů," rýpne si do parťáka.

Reklama