Článek
Dvaadvacetiletý závodník má za sebou nelehký start do života. Ve třech letech utrpěl těžké popáleniny, když na sebe strhl hrnec s vařící vodou, v pěti letech se stal obětí únosu, krátce poté mu zemřel otec a v deseti letech přišel po pádu ze stromu o jednu ledvinu.
K těžkostem z minulosti se Queiroz vracet nechce, své dětství považuje za šťastné. Těžké chvíle prý prožívá jen při nespočetných hodinách tvrdého tréninku. "Myslím, že cestu každého sportovce provází spousta obtíží. Každý den musíte sám sebe tak trochu zabíjet, abyste pak dokázali vítězit," řekl.
Jeho příběh se začal psát ve městě Ubaitaba, jehož jméno pochází z domorodého výrazu pro kanoi, kde vyrůstal s matkou a devíti sourozenci. Queiroz však v dětství dával přednost jako takřka každý Brazilec fotbalu. Kanoistiku okusil v rámci vládního sociálního programu poprvé v jedenácti letech a nový sport ho zaujal.
Brazil wins its first canoe medal thanks to a man nicknamed ‘Missing Kidney’: Isaquias Queiroz Dos Santos did... https://t.co/YoLXGZlDHi
— Brazil News Links (@dlBrazilnews) 17. srpna 2016
"Od jeho prvního kontaktu s vodou mi bylo jasné, že bude dobrý. Měl v sobě něco mimořádného," zavzpomínal jeho první trenér z mládí, kterého prý mátlo, proč mu ostatní děti říkají "Sem Rim" (portugalsky bez ledviny). "Tak mi vyprávěl svůj příběh, jak se chtěl podívat na hada na stromě. Byl tam ale kámen, na který ze stromu spadl," popsal, jak Queiroz přišel o ledvinu.
Mezi světovou elitu patří Queiroz už několik let. V roce 2011 získal juniorský titul mistra světa a o dva roky později vybojoval na pětistovce první zlato mezi seniory. Na neolympijské trati triumf v roce 2014 obhájil, vloni navíc přidal titul s deblkanoí. Na sprinterské dvoustovce má z Milána bronz.
