Článek
Jak moc prožíváte bitvy partnerek na velkých akcích?
Pavlásek: Každý Petřin zápas, když sám nejsem na kurtu, sleduju živě v televizi nebo mám na webu puštěný on-line. U obrazovky mám velké nervy, u internetu to není tak hrozné.
Novotný: I po letech to prožívám pořád stejně. Vždycky vím, jak se Bára cítí. Když není ve své kůži, řekne to. Ne každému, jen mně. Pak se o ni bojím, aby se něco nestalo. Ale nervy jako prase mám pokaždé.
Chystáte se partnerku podpořit přímo v Londýně?
Pavlásek: V Anglii nebudu, protože hraju v Česku turnaje. Nezbyde mi než protivníka vždycky rychle zmrskat, abych mohl rychle k televizi.
Novotný: Ano. Letím v neděli pátého. Budu bydlet poblíž Českého domu.
Jsou vaše přítelkyně před olympiádou hodně nervózní?
Pavlásek: Petra moc nervózní nebývá, takže se na ní Londýn nijak neprojevil. Je v pohodě.
Novotný: Olympiáda je výjimečná. Ale ani tak mi Bára nepřijde extra nervózní. I když špetka napětí být musí, to je jasné.
Kolik času trávíte s ohledem na časté odloučení na telefonu?
Pavlásek: Voláme si každý večer. Většinou tak hodinu. Máme Skype, další programy na telefonech, kde píšeme SMS zdarma. Takže účty nejsou tak drastické. Snažíme se jeden druhého povzbudit, když se zrovna zápas nevydařil.
Novotný: Většinou tak deset minut večer po závodě. Když se nepovede, tak je rozhovor rychlý. Když byla v Africe na soustředění, tak jsme komunikovali přes Skype. Technické vymoženosti jsou super.
Probíráte s odstupem předvedené výkony?
Pavlásek: My spolu o tenise skoro nemluvíme. Zápas jako takový jsme vlastně nerozebírali nikdy.
Novotný: Jasně. Většinou se společně díváme na záznam hodů. Sděluje mi své pocity. Když Báře nejde trénink, řeší to sama v sobě, což cítím a snažím se ji rozptýlit.
Jaké jsou vaše největší společné zájmy?
Pavlásek: Filmy (směje se). Já mám nejraději akční, Petra preferuje romantické, takže to vždycky záleží na dohodě. A fandění českým sportovcům. Když je čas, společně sledujeme hokej, fotbal i další přenosy. Občas vyrazíme na kolečkové brusle. A i tam je Petra lepší. Ví, jak na to. Já s in-liny ještě pořád trochu bojuju.
Novotný: Sport! Všechna odvětví. A teď také roční štěně, kříženec labradora a anglického pointra. Chodíme společně běhat. A občas si jdeme zahrát beach, který máme rádi.
Došlo někdy na vzájemný souboj, respektive zkoušel jste Lukáši hod oštěpem?
Pavlásek: Hrajeme maximálně na jeden vítězný set a to vyhrávám. Ale jakmile hrajeme do deseti bodů bez podání, je to vyrovnané.
Novotný: Zkoušel jsem ženský oštěp, hodil jsem asi třicet sedm metrů. Všechno mě pak bolelo. Ale je dobré, když si to každý zkusí a ví, že daný sport není sranda.
Je pro vás těžké překousnout, že partnerka je velká hvězda a veškerá pozornost v páru je upřena na ni?
Pavlásek: Je to realita. Nejde o nic nepříjemného. Lidé chtějí fotky, autogram, což je vzhledem k Petřiným úspěchům pochopitelné. Zůstala ale pořád stejná: skromná, hodná, klidná, vstřícná.
Novotný: Nemám s tím problém, že je slavná. Nehraje si na hvězdu, i proto nevnímám, že je tak populární. Nezměnila se, což dokazuje fakt, že máme pořád stejné kamarády. Spíš je nepříjemné, když na Báru čekám třeba při autogramiádě a každých pět minut mi někdo přijde říct, že to čekání je hrozné.
Vyrážíte společně na večeře? Čelíte velké pozornosti?
Pavlásek: Když máme příležitost být spolu, chodíme rádi a často na procházky i večeře. Každý se pak otáčí, že kolem prošla Petra Kvitová (směje se). Doufám, že jednou budu stejně dobrý jako ona a lidi se nebudou otáčet jen za ní. Nechci, aby o mně pořád říkali jen to, že Pavlásek je přítel Petry Kvitové. Chci sám něco dokázat.
Novotný: Většinou jde o spontánní rozhodnutí, kdy sedíme doma a řekneme si, že zajdeme v Praze v okolí našeho bytu do normální hospody, kde víme, co nás čeká. Lidé Báru hodně oslovují. Někdy jsou však drzí a ztrácejí soudnost, co si mohou dovolit. Párkrát už došlo na slovní přestřelku. Když je někdo hodně dotěrný, máme domluvený takový postup, že já se tvářím naštvaně, zatímco Bára je hodná (směje se). A funguje to.
Existuje zaručený recept, jak udělat partnerce radost?
Pavlásek: Kytičkou. Nebo dárkem. I drobným. Petra je ujetá na náušnice. A pak také vlastním úspěchem. Pokaždé má radost, když vyhraju.
Novotný: Překvapením. To je pro Báru největší radost. Nepřemýšlím nad tím dopředu. Je to momentální nápad. Mnohdy stačí jenom nějaké výrazy, nové termíny, které nepoužívá. Není to tak, že by ji potěšily jen věci.
Kolik času během sezóny trávíte spolu? Vybavujete si poslední dovolenou?
Pavlásek: Vidíme se, jen když jsme oba v Prostějově. Nechci hádat, v součtu by to dalo možná měsíc. V závěru minulého roku jsme na sebe měli týden, tak jsme vyrazili do lázní v Rakousku.
Novotný: Když je Bára na soustředění v Česku, tak jedu často za ní. Třetinu roku spolu určitě jsme. Dělám čtyřiadvacítky, takže po službě mám vždycky dva dny volno a můžeme být spolu. V zimě při Bářině tréninkovém kempu v Jihoafrické republice dostala týden volno, tak jsme se sešli v Kapském městě. A koncem března jsme na pár dnů vyrazili do Rakouska na lyže. Sjížděli jsme Hahnenkamm, z čehož trenér Železný moc velkou radost neměl (směje se).
Kde trávíte společný čas? Jak máte vyřešené bydlení?
Pavlásek: Když jsme spolu v Prostějově, jsme u Petry v bytě. Když je Petra na turnajích, trávím čas v prostějovském tenisovém centru, kde mám pokoj.
Novotný: Většinou jsme v Praze, ale když je volno, tak vyrážíme na Sýkořici, odkud pocházím. Proč být zavřený ve městě, když můžeme být v přírodě. Už se chystáme začít stavět. I když zatím jsme jen ve fázi návrhů a konzultací.
