Hlavní obsah

Hejnová si došla pro bronz v holínkách: V teplákách jsem jít nechtěla

Michal Osoba (Londýn)Sport.czPrávo

Žádným velkým mejdanem, jen uvítáním v Českém domě a spánkem slavila překážkářka Zuzana Hejnová svůj životní závod. Ve středu večer si na londýnském Olympijském stadiónu doběhla v čase 53,38 s pro bronzovou medaili, kterou o den později převzala v českém nástupním oblečení včetně holínek.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Běžkyně Zuzana Hejnová s bronzovou medailí

Článek
Fotogalerie

Jak vás napadlo vzít si na vyhlášení holínky? Inspirovaly vás stříbrné tenistky?

To ne, ale mně se to líbilo, byla jsem ráda, že nemusím jít v těch teplákách.

Jak bylo na stupních?

Krásné, klidně bych si to zopakovala. I když s českou hymnou by to bylo ještě hezčí.

Medaili zařadíte k těm juniorským a mládežnickým, nebo bude mít speciální místo?

Mládežnické mám u našich v Liberci, tuhle si nechám určitě doma. Je nádherná.

Jak jste strávila večer po závodě?

Jeli jsme do Českého domu, kde jsem měla nádherné uvítání. Čekala tady spousta lidí, což bylo hrozně příjemné. Potom už jsme se vydali zpátky do vesnice. Potřebovala jsem si trochu zdřímnout, v pátek mě čeká štafeta a musím nabrat trochu sil. Bouřlivé to tady bude teprve v sobotu, až tady bude velká oslava. Doufám, že i s Víťou. A pak samozřejmě po příletu domů.

Vaše trenérka Martina Blažková prý v noci běžela v duchu závod třikrát, co vy?

Já kupodivu ani jednou. Musela jsme si dát půlku prášku na spaní, protože jsem věděla, že bych neusnula. Vyspala jsme se docela dobře, i když ne moc dlouho, necítila jsem se ráno špatně. Spíš to ze mě konečně spadlo a už jsem se mohla vyspat.

A ráno jste se probudila s hřejivým pocitem, že jste olympijská medailistka...

Spousta lidi mi říkala, jaký je to super výsledek, ale jak jsem ještě neměla v ruce tu medaili (vyhlášení proběhlo až ve čtvrtek večer – pozn. red.), tak mi to nedocházelo.

Co se vám při usínání honilo hlavou?

Bylo to zadostiučinění za tu práci a dřinu, obětovala jsem tomu hodně. Jsem ráda, že se o mně nebude psát, že jsem pořád čtvrtá.

Bylo by pro vás velkým zklamáním, kdybyste byla čtvrtá i na olympiádě?

Byl by to pořád super výsledek, ale mezi třetím a čtvrtým místem je strašná díra.

Zkuste popsat, čím vším jste si v této sezóně prošla.

Byla zvláštní, plná zvratů. Nevyvíjela se dobře, nezačala jsem oslnivými časy. Ale věřila jsem, že to má trenérka promyšlené a forma přijde tady. Měla to nastavené dobře.

Občas se s trenérkou i pohádáte?

Někdy se dohadujeme, nejsem úplný kliďas. Ale spíš spolu věci konzultujeme.

Pochvalovala jste si přínos techniky Reiki a Alexandra Kubáčka. Už jste spolu po závodě mluvili?

Zatím jsme si psali jen zprávy. Děkovala jsem mu, byl hrozně rád.

Gratulací jste dostala asi spoustu...

Mobil mi zvoní doteď. Vzala jsem ho do ruky až ráno, bylo tam mraky smsek, na facebooku asi 300 zpráv. Mrzí mě, že nemůžu odpovědět všem. Teď mě ještě čeká štafeta.

Na co si v nich spolu se svými tréninkovými kolegyněmi troufáte?

Jsme na tom všechny dobře, určitě můžeme bojovat o finále, to by byl super výsledek.

Reklama