Článek
Barbora Špotáková o oslavách
„Chtěla jsem mu políbit i ruku, ale to se mu nějak nelíbilo," culila se Špotáková. „Bral jsem to jako srandu. Když vyhrála, mohla si dělat cokoliv. Já smekám před Bárou, ona je dokonalejší, v tom závodě tak strašně chtěla, až to pro mě bylo nepochopitelné," reagoval Železný.
Pod jeho trenérská křídla přešla světová rekordmanka po mistrovství Evropy v Barceloně 2010. „Kdyby k té změně nedošlo, asi bych se k obhajobě zlata nedopracovala. Potřebovala jsem nakopnout, získat novou energii," vysvětlovala bývalá svěřenkyně Rudolfa Černého. Vloni ji Železný dovedl na mistrovství světa v Tegu ke stříbru, letos svoji společnou cestu pozlatili.
„Naše skupina šlape i díky Tomáš Dřímalovi, který Honzovi pomáhá, oba na tom mají značný podíl. Velké skupiny málokdy fungují s jedním koučem, snad s výjimkou Martiny Blažkové, ta musí být nadžena," usmívá se v narážce na trenérku skupiny "Rychlých holek".
Žádná hračka
Železný na sobě nedával emoce znát jako závodník, natož jako trenér. Přesto z jeho blaženého výrazu byla znát radost a hrdost na vystoupení své hvězdné svěřenkyně. „Ale nemyslím, že ta soutěž byla hračka. V rozcvičování se Bára nemohla trefit do hezkého hodu, měla v něm na sebe nezvykle moc pokusů. Měnila oštěpy, hledala něco, co jí pomůže," popisoval trojnásobný olympijský vítěz.
Přes vcelku hladký průběh soutěže na tribuně prožíval značné nervy. „Sice byla Bára celý závod dominantní, ale nebylo to jednoduché. Pro mě byla ta soutěž dost stresující, mohlo se stát cokoliv," byl Železný ostražitý až do poslední chvíle. „I když po tom jejím čtvrtém pokusu už byla velká pravděpodobnost, že ji nikdo nepřehodí," uznal.
Nejstarší finalistka
Jak dlouho může spojení dvou olympijských vítězů a světových rekordmanů fungovat? Špotáková byla ze všech dvanácti finalistek nejstarší, ale v 31 letech může mít před sebou ještě několik let. „Může házet ještě dlouho, kdyby chtěla. Ale záleží na hlavě. Jak je člověk unavený, je pořád pod tlakem. Myslím, že toho dokázala tolik, že si může odpočinout," ví Železný.
Odpočinkem by mohla být i mateřská pauza. „Ale to samozřejmě nechávám čistě na ní. Vozit medaile sedm let po sobě je výjimečné, ale zároveň i stresující. Pochopím obě cesty, kterými by se vydala," říká trojnásobný olympijský vítěz.
Navíc nejsou výjimkou závodnice, které se i po založení rodiny dokázaly vrátit na špičkové úrovni. „Zvládla to třeba Norka Hattestadová, klidně bych věřil, že se i Bára může vrátit a třeba za čtyři roky v Riu zase bojovat o vítězství. Ale to je dlouhá doba," ví Železný.
