Článek
Proč podle vás Vítězslav Veselý nedokázal proměnit skvělou formu v medaili? Neunesl závod psychicky?
To ne. Jsem přesvědčený, že nebyl tak strašně psychicky dole, že by se závodu bál. Není takový. Ale neměl správný den, v tom je ta strašná záludnost oštěpu. Někteří lidi jsou mimořádní a předvádějí to, což je třeba případ Báry, byl to Andreas Thorkildsen, i když teď se mu moc nevedlo, a kdysi jsme to třeba býval i já. Kdyby Víťa běžel dvoustovku, tak by medaili získal, ale jakmile začnete dělat nějakou technickou chybu v oštěpu, tak vám neletí.
Jste z jeho čtvrtého místa zklamaný?
V tuhle chvíli je to pro mě zklamání, ale ne z jeho projevu. Kdyby se házelo v pátek, pozítří, kdykoliv jindy, mohlo být všechno jinak. Tak to beru, nebylo mu zrovna přáno.
Celkově to byl zvláštní závod.
V tom je oštěp krásný, že přijde takový borec a vyhraje, i když s ním nikdo nepočítá. Všichni mají rovné šance, stalo se to už několikrát. Jihoafričan Corbet na mistrovství světa v Aténách... Borec, kterého byste si mohl odšrtknout, že už finále je pro něj obrovským úspěchem a on je z něho šampión. I Tero tu mohl hodit mnohem dál.
Pitkämäki s vámi přes zimu trénoval, radil jste mu i během závodu?
On tu měl svého trenéra, já do toho nechtěl zasahovat. Ale vypadal dobře.
Ani v ženském finále kromě Barbory Špotákové nikdo moc daleko neházel, čím to bylo? Netradičně umístěnou odhodovou čárou? Větrem, který byl chvílemi dost silný?
Odhodová čára může dělat problém. Sice tolik přešlapů nebylo, ale závodníci mohli podvědomě koukat na zem a pak udělali chybu. Ale já si nemyslím, že by to bylo podmínkami, vítr soutěž tolik neovlivnil. Jen každý cítil šanci a mlátil do toho, jakoby házel kamenem místo oštěpu. Chyběla uvolněnost. Trinidaďan byl jediný uvolněný. Kluk bez zábran, dobrej.
Těší vás alespoň to, že Thorkildsen nezískal třetí zlato v řadě a nevyrovnal vaši bilanci?
Pořád jsem jediný, to mě těší. Ale kdybych to mohl vyměnit, že Andreas vyhraje a Víťa si odveze domů medaili, tak to udělám hned. Bramborová medaile je pro sportovce nejstrašnější, co může být. Je to smutné a zároveň krásné, ale to si člověk uvědomí až za hodně dlouho.
Je to i pro vás motivace do další práce?
Potřebuju ty kluky dotáhnout do konce. Až někdo z nich udělá medaili na olympiádě, tak to zabalím. Takže mám ještě čtyři roky.
Ale asi byste nekončil už teď, kdyby Veselý na medaili dosáhl. Nebo ano?
To ne, to je jiná situace. To by bylo něco neuvěřitelného, strašný úspěch. Ale člověk nemůže chtít všechno. Ono je to něco jiného pro mě a pro Víťu. Šance tu byla, byl dobře připravený a zrovna se to nesešlo. Z toho pohledu je to pro něj strašné zklamání. Vyhrál letos skoro všechny závody a tady byl čtvrtý...
Ale za čtyři roky ve 33 letech ještě může o olympijskou medaili bojovat.
Určitě. Začínal pozdě, pořád šanci má. Letos se stabilizoval na nějaké úrovni a technice, není tak opotřebovaný jako jiní. Ale nikdo neví, co bude za čtyři roky, navíc aby tak krátký hod stačil na zlato, nepamatuju (naposledy v Soulu 1988 – pozn. red.). Ale nikdy se nesmí ten výkon snižovat, protože na olympiádě se nehraje na metry, ale na umístění. Smekám před těmi, co medaili získali. Byli v daný moment nejlepší na světě.
